Kouří stará, kouří starej, kouří dcera, kouří syn… aneb Charakteristika českých kuřáků

Autoři studie použili data z dříve provedeného šetření, ve kterém respondenti mimo jiné odpovídali i na otázky týkající se množství vykouřených cigaret za den. Ukázalo se, že více kuřáků bylo mezi lidmi mladšími, méně vzdělanými a nezaměstnanými. Podíl kuřáků se také lišil v závislosti na pohlaví. Zatímco mužů kouřilo 45%, žen pouze 30%. Vliv na pravděpodobnost kouření měl také manželský stav, přičemž mezi svobodnými a rozvedenými bylo kuřáků více. Naopak důchodci a studenti kouřili méně než lidé zaměstnaní. Podíl kuřáků se také lišil v závislosti na oblastní úrovni. Konkrétně bylo množství kuřáků vyšší mezi lidmi v oblastech, kde je vysoká nezaměstnanost a kde je více občanů jiné než české národnosti. Autoři výzkumu také zjišťovali, jestli stejné proměnné mají vztah nejen k současnému kouření, ale také ke kouření v minulosti či k silnému kuřáctví. Výsledky z těchto analýz byly podobné.

Co tedy studie říká? Zejména to, že pravděpodobnost kouření závisí kromě osobních charakteristik i na oblasti, v níž jedinec žije. Je ale důležité zmínit, že výsledky tohoto výzkumu neukazují na příčiny kouření, ale pouze na vlastnosti lidí a oblastí, které jsou s kouřením nějak spjaté. Šetření, z něhož pocházela data, bylo provedeno v roce 2003, a tak je také možné, že by se dnes některé výsledky lišily. Přesto může tento výzkum napomoci v budoucím rozhodování o zákonech týkajících se kouření či jiných snahách o ovlivnění tohoto rizikového chování.

Spilková, J., Dzúrová, D., & Pikhart, H. (2011). Inequalities in smoking in the Czech Republic: Societal or individual effects? Health & Place, 17, 215-221.