Dividendy ve světě demografie

V rámci demografie – tedy studia populačního vývoje a jeho podmíněností – se totiž můžeme setkat s takzvanou demografickou dividendou. Její získání není o nic méně lákavé než získání tradiční dividendy ve formě peněžního příjmu. Jen se v tomto případě raduje hlavně stát, nikoli individuální akcionář.

Co je demografická dividenda?

Zjednodušeně si pod tímto pojmem můžeme představit situaci, kdy se v rozvojovém státě sníží úroveň plodnosti i úmrtnosti.

Před tímto poklesem se rozvojové země tradičně vyznačují takzvanou mladou věkovou strukturou. Plodnost i úmrtnost jsou relativně vysoké, takže v populaci je hodně dětí, ale jen velmi málo lidí se dožívá vysokého věku.

Takovou situaci dobře ilustruje populační pyramida na následujícím obrázku. Znázorňuje strukturu obyvatelstva podle věku a pohlaví v Korejské republice (Jižní Koreji) v roce 1950. Široká základna pyramidy odpovídá velkému množství dětí, naopak zužující se špička ukazuje na nízký podíl osob ve vyšším středním a v nejvyšším věku.

Pokles plodnosti a zlepšení úmrtnostních poměrů vedly k tomu, že základna pyramidy se postupně stabilizovala. Nakonec se začala spíše zužovat, jak se silné populační ročníky narozené do té doby postupně přesouvaly do vyššího věku. Zároveň však jen velmi pomalu rostl podíl obyvatel v nejvyšších věkových skupinách. Tyto změny jsou vidět na dalším grafu, který ukazuje situaci Korejské republiky na konci 20. století.

Větší podíl osob v ekonomicky aktivním věku (většinou vymezovaném stářím mezi 15 a 65 lety) je pro stát výhodný. Jednak umožňuje vyšší ekonomickou produkci, jednak udržuje náklady sociálního systému na relativně nízké úrovni. Je totiž potřeba vydělávat na menší počet ekonomicky neaktivních osob – dětí a seniorů.

K popisu těchto poměrů v populaci se užívá takzvaný index ekonomického zatížení (neboli ekonomické závislosti). Jde o poměr počtu osob v ekonomicky neaktivním věku (do 15 let + 65 a více let) k osobám v ekonomicky aktivním věku (15–64 let). Čím nižších hodnot index nabývá, tím by měla být situace pro daný stát teoreticky lepší.

Můžeme tedy říci, že obdobím demografické dividendy je takové období, kdy je věková struktura populace příznivá pro ekonomický rozvoj a pro zvýšený výkon příslušné ekonomiky.

Jak demografickou dividendu správně využít?

Tak jako nic na světě, ani využití demografické dividendy není úplně jednoduché a automatické. Příznivá věková struktura je sice pro daný stát výhodná, ale sama o sobě nestačí – představuje pouze základ. Co dalšího musí stát udělat, aby svou „dividendu“ skutečně zhodnotil?

• Investovat do zdravotního stavu populace. Ideálem je dosažení celkově dobrého zdravotního stavu populace. V rozvojových zemích se tato problematika týká především dobrého zdraví a snížení úmrtnosti u dětí a mladých lidí.

• Investovat do vzdělání obyvatel. Myšleno je takové vzdělání populace, které je odpovídající z hlediska ekonomického vývoje a zaměření ekonomiky daného státu. Často se zmiňuje i nutnost vzdělání žen, které je v rozvojových zemích mnohdy nedostatečné.

• Zlepšovat ekonomický systém. Je například nutné vytvářet pracovní místa, pečovat o vhodné pracovní podmínky a rovné příležitosti pro muže a ženy, investovat do perspektivních oborů nebo podporovat zahraniční obchod.

• Klíčová je také kvalitní vláda a řízení státu. Je nezbytné zajistit kvalitní zákony, stabilitu celého státu, transparentnost obchodů a transakcí, pokud možno nízkou míru korupce a podobně.

Teprve úspěšné propojení všech uvedených sektorů s výhodnou věkovou strukturou může vést ke skutečnému využití demografické dividendy. To se projevuje hlavně zrychlením ekonomického růstu země.

Má demografická dividenda i stinné stránky?

Podle všeho, co jsme si zatím řekli, se může zdát, že demografická dividenda a její využití jsou pro stát vždy jednoznačným přínosem a nemají žádná rizika či negativa. Jenže nic není zadarmo.

Již na předchozích obrázcích jste viděli, jak vypadá příznivá věková struktura: silnější jsou skupiny v ekonomicky aktivním věku, zatímco starších a mladších osob je relativně méně. Podobná situace ovšem může trvat jen po omezenou dobu – lidé přirozeně stárnou, čímž se silné věkové skupiny mohou postupně přesouvat do vyššího, seniorského věku.

Pokud nejsou „nahrazeny“ stejně početnými mladšími generacemi, pak se daná země nevyhne problémům spojeným s populačním stárnutím, kdy je velké množství lidí v seniorském věku závislých na ekonomické aktivitě relativně nižšího počtu lidí ve věku produktivním.

Takový příběh můžeme vyčíst i z obrázku níže, který ukazuje populační pyramidu Jižní Koreje v roce 2030. V nejbližších desetiletích bude Jižní Korea velmi pravděpodobně čelit právě populačnímu stárnutí. To se mimo jiné projevuje opětovným a rychlým růstem indexu ekonomického zatížení. Pro stát, který dnes profituje z demografické dividendy, je tedy více než vhodné se včas připravit na budoucí problémy.

Proč má smysl se demografickou dividendou zabývat?

Dnes se dá říci, že známe výhody a rizika demografické dividendy i nutné předpoklady pro její efektivní využití. Tyto znalosti mohou být velmi důležité pro státy, které mají fázi demografické dividendy teprve před sebou – v současné době se mluví hlavně o Indii a mnoha afrických zemích.

Nevyužití demografické dividendy totiž nepředstavuje jenom promrhaný potenciál ekonomického rozvoje. Znamená také nemožnost připravit se na následné stárnutí populace spojené s výrazně vyššími náklady na sociální, penzijní a další veřejné systémy.

Máte před maturitou a baví vás geografie? Chcete se lépe orientovat v dnešním složitém a rychle se měnícím světě? Chcete svou prací přispět k tomu, aby se v něm lépe žilo?

Pak pojďte studovat demografii na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Naše katedra demografie a geodemografie patří mezi prestižní pracoviště sdružená v celoevropské síti Population Europe.