Co můžeme vyčíst z poměru pohlaví v populaci?

Pohlaví je jedním ze znaků, podle nichž lze rozdělit konkrétní populaci. Spolu s věkem tvoří pohlaví takzvané biologické znaky; u žen se k nim přidává ještě plodnost.

Jednoduše řečeno, demografové chtějí vědět, jakou část populace tvoří muži a jakou ženy. Asi byste řekli, že polovina jsou muži a druhá polovina ženy. Ale ono to není tak jednoduché.

Popsat zastoupení pohlaví v populaci lze pomocí procent nebo komplikovanějších ukazatelů – indexů maskulinity. Těchto indexů je několik a liší se tím, jakého věku osob se týkají. Jedno však mají společné. Vyjadřují počet mužů na počet žen (klasicky na 100 žen), jinými slovy poměr pohlaví.

Pokud by platilo, že půlku tvoří muži a druhou půlku ženy, index maskulinity by měl hodnotu 100, protože sto mužů na sto žen je totéž co polovina na polovinu. Je potřeba mít na paměti, že všechny indexy maskulinity se týkají počtů lidí obou pohlaví a že spolu souvisejí (hodnota jednoho ovlivňuje hodnotu druhého). V celém našem článku budou indexy vyjadřovat počet mužů na 100 žen.

Jak uvidíme, nejsou poměry pohlaví dány jenom přírodou. Stále častěji je ovlivňuje také člověk.

Primární index maskulinity

Jde o číslo, které udává poměr pohlaví při početí. Kvůli nedostatečným záznamům o pohlaví zárodků na začátku těhotenství vědci bohužel nemají jednotný názor na to, jakých hodnot index dosahuje. Uvádíme ho proto, abyste věděli, že takový ukazatel existuje, ale dále se jím nebudeme zabývat.

Sekundární index maskulinity

Tento ukazatel vyjadřuje počet narozených chlapců na počet narozených dívek. Protože se děti rodí živé i mrtvé, rozlišuje se také podle tohoto kritéria. Proto existují tři sekundární indexy maskulinity – pro živě narozené, pro mrtvě narozené a pro všechny narozené děti.

Počty mrtvě narozených dětí jsou v málo početných populacích velice nízké, a kvůli tomu má sekundární index maskulinity pro mrtvě narozené děti tendenci výrazně kolísat v čase. Obdobně kolísá index maskulinity podle věku ve starších věkových skupinách, kde je rovněž málo osob. To je vidět na grafech dále v článku.

Od porodu do prvních narozenin je dítěti logicky nula let. Index maskulinity ve věku nula má velice podobné hodnoty jako sekundární index maskulinity. Před dovršením jednoho roku totiž umírá velmi málo dětí, a navíc umírají chlapci i dívky. Nízké počty zemřelých tak celkový počet nula-letých dětí výrazněji neovlivní.

Ve státech s obstojnou registrací porodů se poměr pohlaví při narození obvykle pohybuje kolem 104–107 chlapců na sto dívek. Můžeme však najít výrazné odchylky od těchto hodnot – například v asijských zemích.

Asie preferuje syny

Jestli bude dítě chlapeček, nebo holčička, lze díky moderním zdravotnickým metodám zjistit už dlouho před narozením. Rodiče tak mají možnost uměle ukončit těhotenství, pokud je dítě nechtěného pohlaví. Obyvatelé některých států toho využívají (nebo spíš zneužívají) ve značné míře, jelikož potomci jednoho pohlaví jsou v tamních společnostech upřednostňováni.

Nejrozšířenější je preference synů, a to zejména v asijských zemích. Existuje pro ni několik důvodů: synové mají větší šanci si vydělat na živobytí, pokračují v rodinné linii a dědí majetek. Od dívek se navíc často očekává, že do sňatku přinesou velké věno a že se stanou součástí manželovy rodiny, čímž přestávají být odpovědné za péči o své rodiče ve stáří a nemoci.

V Číně bylo upřednostňování synů ještě posilováno politickými zásahy. Počet obyvatel zde totiž stoupl z 540 milionů v roce 1949 na 800 milionů o 30 let později. Strmý růst vyvolal obavy z přelidnění a roku 1979 vyústil v takzvanou politiku jednoho dítěte. Ta párům povolovala mít pouze jednoho potomka a v případě porušení na ně dokonce uvalovala pokuty. Kombinace tohoto nařízení, preference synů a moderních zdravotnických metod způsobila obrovský nárůst sekundárního indexu maskulinity, jak ukazuje obrázek 1.

Index maskulinity podle věku

Tento index popisuje, jak se poměr pohlaví mění s věkem. Vyspělé státy mají velice nízkou dětskou úmrtnost, v raném věku se proto poměry pohlaví liší jen málo. Spolu se skutečností, že na každých sto dívek se rodí 104–107 chlapců, to způsobuje, že do určitého stáří je index maskulinity podle věku vyšší než sto – převažují tedy chlapci.

Úmrtnost je ale obecně větší u mužů než u žen, což se označuje jako mužská nadúmrtnost. S postupujícím věkem se proto poměr obou pohlaví vyrovnává. Pak následuje rychlejší početní pokles u mužů, takže index maskulinity dále klesá. I zde najdeme některé výrazné odchylky od obecných trendů, třeba v případě Ruska nebo zemí zasažených válkou.

Ruská specifika

Rusko je v tomto ohledu skutečně výjimečné. Tamní muži žijí nezdravě a jejich individuální chování lze označit za rizikovější; velkou roli tu hraje konzumace alkoholu i jiných návykových látek. Také proto začíná ruská křivka indexu maskulinity podle věku klesat u mnohem mladších ročníků, než je běžné (viz obrázek 2). Ve srovnání s Českem, respektive Japonskem byl roku 2015 tento index v Rusku roven stu u osob o 24, respektive 23 let mladších.

To dokládá, jak výrazně se úmrtnostní poměry ruských mužů a žen liší od české i japonské populace. V těchto dvou státech existují menší rozdíly jak mezi pohlavími v každé zemi zvlášť, tak mezi zeměmi navzájem. Samozřejmě nelze říci, že jedinou příčinou zvláštní situace v Rusku je životní styl. Jeho dopad je však nezpochybnitelný.

 Populace postižené válečnými ztrátami

Válečné konflikty mohou snadno měnit věkovou a pohlavní strukturu populací, tedy i poměr mužů a žen. Zřetelné je to hlavně tam, kde převládají oběti vojenské (nikoliv civilní), protože vojáci jsou častěji muži.

Udává se, že první světová válka přinesla spíše vojenské oběti, zatímco druhá spíše civilní. I přesto byl dopad druhé světové války tak obrovský, že v řadě zemí výrazně klesl podíl mužů v některých generacích. Výmluvně to ilustruje obrázek 3.

Index maskulinity v celé populaci

Poslední index, o kterém budeme mluvit, vyjadřuje poměr mezi celkovým počtem mužů a celkovým počtem žen v populaci. Zahrnuje tedy všechny osoby bez rozdílu věku. Jeho velikost  závisí na třech faktorech: na poměru pohlaví při narození, na rozdílech v míře úmrtnosti mezi pohlavími v různých věkových kategoriích a na změnách počtu obyvatel vyvolaných migrací.

Poměr pohlaví při narození hodnotu tohoto ukazatele zvyšuje, protože se rodí více chlapců. Rozdíly v úmrtnosti ji kvůli mužské nadúmrtnosti naopak snižují. Migrace může působit oběma směry. V zemích, kde člověk výrazně zasáhl do pohlavní struktury obyvatelstva, nabývá i tento index neobvyklých hodnot.

Jednou příčinou takových odchylek je nestandardní zastoupení chlapců mezi narozenými dětmi. Aby se projevilo na indexu maskulinity v celé populaci, musí ovšem přetrvávat delší dobu – několikaleté výkyvy mají zanedbatelný vliv. Z krátkodobých zásahů zanechají svou stopu jenom ty opravdu razantní, například války. Nepřekvapí tedy, že jako výjimky zde uvedeme příklady, které jsme už zmiňovali.

Proč se liší Asie a Rusko?

V některých asijských zemích jsou hodnoty tohoto indexu vyšší než v ostatních částech světa, jak ukazuje obrázek 4. Jde o důsledek dlouhodobého působení preference synů. 

Rusko utrpělo během druhé světové války obrovské ztráty na mužích. Pouhé čtyři roky tak masivní úmrtnosti stačily, aby se index maskulinity propadl na mnoho let dopředu (viz obrázek 4). Postupem času opět rostl, protože přirozenou cestou vymíraly generace citelně ochuzené o muže, které snižovaly jeho hodnotu v celé populaci. Index se sice částečně „vzpamatoval“, ale kvůli nezdravému životnímu stylu ruských mužů dál zůstává výrazně pod stovkou.