Život na toxických ostrovech
Půdy kontaminované těžkými kovy se zpravidla nacházejí v okolí důlních ložisek, skládek nebo továren. Méně se však ví, že podobně toxická stanoviště se v přírodě vyskytují i zcela přirozeně.
2x Biolog
Termíny "nano", "nanotechnologie" či "nanočástice" jsou v dnešní době skloňovány velmi často a můžete se s nimi setkat už prakticky ve všech oborech. Některé vlastnosti nanočástic však člověk využívá takřka od nepaměti, aniž by o tom věděl. První zmínky o nanočásticích pocházejí z 5. nebo 4. století před n. l. z Egypta a Číny. Tehdy bylo objeveno rozpustné zlato, které bylo používáno jak pro estetické, tak pro léčivé účely; "rozpustné zlato" se využívalo při léčbě srdečních a sexuálních problémů, úplavice, epilepsie a nádory či pro diagnózu syfilis. Kromě toho se však tato látka využívala rovněž pro výrobu rubínového skla a barvení keramiky.
Asi ze 4. století našeho letopočtu pochází Lykúrgovy poháry, které lze vidět v Britském muzeu v Londýně. Pojmenovány byly podle mytologického thráckého krále Lykúrga, který vládl na území dnešní Dalmácie a který je zobrazen na vlysu na pohárech. Lykúrgos byl údajně oslepen, když se protivil Dionýsovu kultu a rozezlil svým chováním samotného boha Dionýsa. Dionýsos Lykúrga za zradu krutě potrestal: seslal na něho šílenství, v němž král zabil svého vlastního syna a sobě navíc usekl nohy v domnění, že ničí vinnou révu. Zobrazení na pohárech ukazuje, jak je král lákán do podsvětí Ambrosií, jež se proměnila ve vinnou révu.
Co je však na těchto pohárech, kromě osobnosti krále a vysoce kvalitního uměleckého i technického zpracování, tak zvláštního? Tyto poháry jsou příkladem speciálního typu tzv. dichroického skla, které mění barvu v závislosti na umístění světleného zdroje. Nanočástice zlata a stříbra způsobují unikátní zbarvení skla; pozorujeme-li poháry v odraženém, např. denním světle, jsou zelené.
Pokud však zdroj světla umístíme dovnitř pohárů, jsou nádherně rubínové.
Chemickou analýzou bylo zjištěno, že složení skla těchto pohárů je podobné tomu, jaké je používáno dnes: sklo obsahuje 73 % oxidu křemičitého SiO2, 14 % oxidu sodného Na2O a 7 % oxidu vápenatého CaO - tedy složení, které se nijak neliší od běžného moderního skla.Za pozorované barevné změny mohou nanokrystaly ze slitiny stříbra a zlata (v molárním poměru 14:1) o velikosti asi 70 nanometrů. Poháry byly vyrobeny pravděpodobně v Římě, není však známo, jakou technologii římští skláři použili.
Pokud tedy v budoucnu zavítáte to Britského muzea v Londýně, určitě si nenechte tyto poháry ujít - a rozhodně si do nich posviťte!
Zdeňka Hájková, Alexandra Hroncová
Půdy kontaminované těžkými kovy se zpravidla nacházejí v okolí důlních ložisek, skládek nebo továren. Méně se však ví, že podobně toxická stanoviště se v přírodě vyskytují i zcela přirozeně.
2x Biolog
Zrod krásných zelených tektitů, nalézaných především v jižních Čechách a na jižní Moravě, proběhl za velice dramatických okolností na západě dnešního Bavorska.
1x Geolog
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.