Život na toxických ostrovech
Půdy kontaminované těžkými kovy se zpravidla nacházejí v okolí důlních ložisek, skládek nebo továren. Méně se však ví, že podobně toxická stanoviště se v přírodě vyskytují i zcela přirozeně.
2x Biolog
Vánoce jsou dobrá záminka k nákupu nějakého skutečně exotického ovoce. Proč jednou místo pomeranče neochutnat třeba kumquat nebo karambolu? Máme pro vás pět tipů na zpestření svátečního jídelníčku.
Ještě tak před třiceti lety byly v českých obchodech vrcholem exotiky banány a mandarinky. Teď je nabídka mnohem širší. Pro letošní předvánoční speciál jsme vybrali druhy, které nejsou úplně obvyklé, ale ve větších nebo specializovaných obchodech je můžete sehnat.
Připravte se, začíná výprava, která nás zavede do tropů i subtropů a do pěti botanických čeledí:
Seznamte se s nejmenším citrusovým plodem na světě. Velikostí připomíná spíš bobule hroznového vína než citrusy. Ale vzhled slupky i dužnina rozdělená na dílky vás přesvědčí, že je opravdu příbuzný pomerančům nebo grepům.
Plody se jedí syrové, a to včetně slupky. Zatímco dužnina chutná kysele, slupka je příjemně sladká. Zkuste rozkousat celý plod (ovšem pozor na semena!) a užijte si neobvyklou, mírně kořenitou sladkokyselou kombinaci.
Tento citrus se dá použít také do zavařenin nebo džemů. Na řeckém ostrově Korfu z něj dokonce připravují výborný likér.
Kumkvat je nízký keř či strom, původem z východní a jihovýchodní Asie. Někteří botanici rozlišují více druhů, podle jiných jde o jediný druh. Dříve tvořily kumkvaty samostatný rod Fortunella. Poslední výzkumy DNA ovšem ukazují, že bude správnější je řadit do rodu Citrus, kam patří pomeranče, mandarinky, citrony a další nám dobře známé ovoce.
Mučenky mají velice atraktivní květy, proto se často pěstují jako pokojové rostliny. Některé druhy se ale mohou pochlubit i chutným ovocem.
V obchodech většinou narazíte na plody mučenky jedlé. Jsou kulovité, fialovohnědé, s průměrem 5–8 centimetrů. V plné zralosti mají svraskalou slupku. Uvnitř bobule jsou semena obalená šťavnatou sladkokyselou dužninou.
Dužnina se jí čerstvá, přidává se do zmrzlin a dezertů nebo se z ní vyrábí džus.
Mučenka jedlá je popínavá liána s dlouhými úponky. Pochází nejspíš z Brazílie.
Tohle ovoce zaujme už svým vzhledem. Protáhlé plody mají pět výrazných žeber a když je nakrájíte napříč, získáte velmi dekorativní hvězdičky. Karamboly se někdy prodávají ještě zelené, ale nejchutnější jsou, když dozrají a získají žlutou barvu.
Plody se konzumují celé. Dužnina je křehká, sladkokyselá, s osvěžující chutí, která autorovi těchto řádků připomíná jahody. Anglická Wikipedie ji ovšem popisuje jako směs jablka, hrušky, hroznového vína a citrusů. Asi vám tedy nezbývá, než se přesvědčit na vlastní jazyk.
Plody obsahují málo cukru, zato však hodně vitaminu C. Mohou se z nich vyrábět šťávy a džemy. V některých zemích se také vaří – v Číně jako příloha k rybám, v Austrálii jako zelenina.
Karambola je tropický strom dorůstající do výšky maximálně 12 metrů. Pochází asi z jihovýchodní Asie, možná z Malajsie. Dnes se pěstuje řada odrůd se sladkými nebo kyselejšími plody.
Ovoce z kaktusů? Není to takový nesmysl, jak by se mohlo zdát. Populární jsou třeba plody opuncií, které se dovážejí i k nám, obvykle pod zavádějícím názvem kaktusové fíky. Indiáni z jihozápadu USA sklízejí plody stromovitých kaktusů saguaro a chutné jsou rovněž malé bobule druhu Mammillaria prolifera.
Pitahaja je jakýsi sběrný název pro jedlé plody některých druhů, které patří do rodů Hylocereus a Stenocereus. Jedlý je vnitřek plodu, tvořený dužninou s mnoha malými semeny. V závislosti na druhu může být dužnina nasládlá nebo až kyselá.
Hylocereus a Stenocereus jsou plazivé nebo keřovité kaktusy, původem z Mexika a Jižní Ameriky. Dnes se pěstují také v jihovýchodní Asii a v dalších oblastech s teplým podnebím.
Slavný spisovatel Mark Twain nazval čerimoju „nejlahodnějším ovocem, jaké kdy člověk poznal“. Ochutnejte a uvidíte, jestli budete sdílet Twainovo nadšení. Plody čerimoji (botanicky správně souplodí) bývají kulovité až vejčité, obvykle 7–12 centimetrů dlouhé, slupka je i za zralosti zelená.
Konzumuje se čerstvá dužnina, která je bílá, krémovitá, šťavnatá a obsahuje průměrně 19 % sacharidů. Semena nejsou jedlá. Dužninou nebo šťávou z ní se také ochucuje například mléko, zmrzlina a jogurty.
Čerimoja je nízký strom, stálezelený nebo částečně opadavý. Pochází z And a severu Jižní Ameriky. Daří se jí v horských oblastech tropů i v subtropickém klimatu.
Valíček P. a kol. (2002): Užitkové rostliny tropů a subtropů. Nakladatelství Academia.
https://en.wikipedia.org/wiki/Kumquat
https://en.wikipedia.org/wiki/Passiflora_edulis
https://en.wikipedia.org/wiki/Carambola
https://en.wikipedia.org/wiki/Pitaya
https://en.wikipedia.org/wiki/Cherimoya
Půdy kontaminované těžkými kovy se zpravidla nacházejí v okolí důlních ložisek, skládek nebo továren. Méně se však ví, že podobně toxická stanoviště se v přírodě vyskytují i zcela přirozeně.
2x Biolog
Zrod krásných zelených tektitů, nalézaných především v jižních Čechách a na jižní Moravě, proběhl za velice dramatických okolností na západě dnešního Bavorska.
1x Geolog
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.