Třeboňsko - krajina s velkým potenciálem

Třeboňsko, krajina lesů a mokřadů na jihu Čech, je v naší zemi známá snad každému. Původně neprostupná divočina, které se lidé raději vyhýbali, byla postupně osídlována až se díky rozmachu rybníkářství v 15. století stává ekonomicky atraktivním místem pro život. Stále omezováni přírodou začali lidé využívat lesy a vody Třeboňska ke svému prospěchu. Vznikla tak unikátní esteticky přitažlivá krajina, ve které se harmonicky snoubily zájmy člověka se zbytky divočiny i lidmi modifikovanými, ale hodnotnými kusy přírody. „Třeboňsko se tak stalo příkladným soužitím člověka a přírody. Doba se ale mění, tlak na ekonomický výkon a odklon lidí od hospodaření v krajině narušují staletí budovanou harmonii a stovky třeboňských rybníků zrcadlí všudypřítomnou sílu, kterou člověk začal omezovat přírodu. Přitom na Třeboňsku stačí relativně málo, aby lidmi vybudovaný systém tentokrát pomohl přírodě, na které stojí,” říká doc. David Hořák z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. 

Vědecká studie před nedávnem publikovaná v Ecosphere, časopise Americké ekologické společnosti (ESA), se zabývala souvislostí kvality vody v rybnících v okolí Třeboně a Veselí nad Lužnicí s biologickou rozmanitostí, početností a prostorovou distribuci vodních ptáků. Zaměřila se při tom na to, jak časové změny kvality biotopu - měřené pomocí průhlednosti vody v rybnících – ovlivňují vztah mezi počtem rybníků, na kterých se vodní ptáci vyskytují a jejich počtem na rybníce. Obecná ekologická zákonitost, tzv. distribution-abundance relationship, byla dosud opomíjena v mokřadním prostředí a do časových změn v jejím tvaru máme pouze omezený vhled.

Na základě dvanáctiletých dat ze sčítání vodních ptáků na 134 rybnících byl zjištěno konzistentní oslabení vztahu mezi distribucí a početností ptáků. Toto oslabení, mezi květnem a červencem, lze vysvětlit kvalitou vody. „Průhlednost vody se v průběhu vegetační sezóny vlivem rostoucích teplot i hospodaření zhoršuje, na jaře je v krajině dostatek kvalitních rybníků a druhy s početnými populacemi se mohou vyskytovat na řadě z nich. V létě je dobrých rybníků nedostatek, což omezuje možnosti ptáků a oslabuje studovaný vztah," komentuje doc. Petr Musil z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity. Studie také identifikuje druhově specifické reakce, přičemž ptáci živící se bezobratlými jsou nejvíce citliví na zhoršující se kvalitu vody, pravděpodobně kvůli jejich závislosti na čisté vodě pro získávání potravy.

Analýza vztahu mezi distribucí a početností je důležitá pro pochopení prostorové dynamiky ptačích populací, ale zdá se být i cenným nástrojem pro detekci ekologických disturbancí – zhoršení kvality prostředí. Třeboňsko má v tomto ohledu velký potenciál. Zjištění nyní publikované studie totiž podtrhují význam řízeného managementu mokřadů, snížením hustoty ryb a omezením přidávání živin lze udržovat vysokou kvalitu vody na vybraných rybnících, a tím podpořit populace vodních ptáků na krajinné škále. Biosférická rezervace Třeboňsko tak může jít opět příkladem. Tentokrát tím, jak lidmi nabytá moc obnoví narušenou harmonii vztahu k přírodě, a tím i dokonalost třeboňských mokřadů.