Život na toxických ostrovech
Půdy kontaminované těžkými kovy se zpravidla nacházejí v okolí důlních ložisek, skládek nebo továren. Méně se však ví, že podobně toxická stanoviště se v přírodě vyskytují i zcela přirozeně.
2x Biolog
Parazit, tvor společenský
Vlčí smečka na lovu, hejno divokých hus migrující na jih, perfektní dělba práce v mraveništi nebo celá lidská civilizace – projevy společenského chování si většinou spojujeme pouze s „vyššími“ živočichy. Bylo by ale vážnou chybou se domnívat, že tvorové zdánlivě jednodušší, jako červi či dokonce prvoci a bakterie, jsou striktními samotáři.
Již dlouho známe sofistikovanou komunikaci mezi bakteriemi, které si navzájem vyměňují nejen informace, ale mnohdy i živiny a dokonce geny – mj. ty pro odolnost vůči antibiotikům. Stejně tak mnozí volně žijící prvoci, například hlenky, dokáží v nepříznivých podmínkách táhnout za jeden provaz a vytvářet mnohobuněčné makroskopické útvary připomínající plodnice hub.
Foto: Plodničky tvořené hlenkou vosnatkou.
Několik studií z posledních let ukázalo, že podobné spolupráce jsou schopní i prvoci žijící v tělech zvířat a člověka jako příživníci. Například Trypanosoma, původce smrtící spavé nemoci, umí pomocí chemických signálů odhadnout, kolik dalších jedinců stejného druhu se nachází v témže hostiteli a přizpůsobit tomu rychlost svého množení. Tímto způsobem paraziti regulují růst vlastní populace, aby si svého nedobrovolného chlebodárce nezabili dříve, než stačí nakazit další potenciální hostitele. Ještě šikovnější jsou paraziti rodu Plasmodium, kteří způsobují malárii. Kromě hustoty vlastní populace v hostiteli dokáží poznat, jak moc jsou jim ostatní paraziti příbuzní a podle toho přizpůsobit poměr pohlaví u svých potomků.
Foto: Trypansomomy mezi červenými krvinkami.
Jiným příkladem společenského chování u parazitů je kolektivní pohyb. Ten byl pozorován opět u původců spavé nemoci, trypanosom. Prvoci se shlukují do skupinek, které se pohybují jako jeden mnohobuněčný „jedinec“ a cestou sbírají další a další samostatné buňky, čímž se zahušťují. Když dosáhnou dostatečné hustoty, vysílají paprskovitá chapadla buněk na průzkum okolí.
V této souvislosti jsou zajímavé i motolice, mnohobuněční parazitičtí červi, jejichž larvy se vyvíjejí v různých bezobratlých. Larvy v jednom hostiteli jsou vlastně identickými „jednovaječnými dvojčaty“ a tak jednotlivci nemusejí striktně sledovat pouze vlastní zájmy, ale mohou si rozdělit práci podobně jako mravenci v mraveništi. Tak například u jedné motolice z vodního šneka existuje specializovaná kasta vojáků s velkými kusadly, kteří zabíjejí konkurenční larvy jiných druhů.
Zdroj: http://www.microbiologybytes.com/blog/2011/11/02/social-parasites/
Lukáš Novák
Přečtěte si také
Vltavíny - německo-české spojení
Zrod krásných zelených tektitů, nalézaných především v jižních Čechách a na jižní Moravě, proběhl za velice dramatických okolností na západě dnešního Bavorska.
1x Geolog
Získej kartu přírodovědce
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Vybíráme z e-shopu
Pro učitele
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
Zeptejte se přírodovědců
Proč je obloha modrá? Proč má beruška sedm teček? Umí žirafa plavat? Vy to nevíte? My vám to řekneme, zeptejte se přírodovědců.
