Opatrně se zvěřinou: paraziti jsou tu s námi

Konkrétně bychom si měli dávat pozor, jaký je původ masa, z něhož kuchař dobroty připravil, a zda bylo dostatečně tepelně upravené. Lovná zvěř ve volné přírodě totiž hostí parazity, kteří jsou schopni nakazit člověka – a to právě při konzumaci závadného masa.

Maso dochucené parazity

Mezi takové cizopasníky patří i svalovci (rod Trichinella). Tyto vláskovité hlístice dlouhé 2–4 milimetry obývají střevo a svalovinu svých hostitelů. Hostiteli jsou obvykle masožraví nebo všežraví savci. Z lovné (a kuchyňsky atraktivní) zvěře nutno zmínit především divoká prasata.

Dospělí červi si v jejich těle „lebedí“ uvnitř takzvaných tunelů, jež si prorážejí ve svrchní vrstvě střeva. Samička svalovce naklade po spáření se samečkem malé larvičky – za několik týdnů svého života jich zvládne vyprodukovat i přes tisíc! Larvy prolezou stěnou střeva, dostanou se do krevního oběhu a putují tělem hostitele.

Larvy opouštějí krevní cévy nejčastěji v příčně pruhované svalovině, kde se uhnízdí přímo uvnitř svalového vlákna. Můžeme o nich tedy říct, že jsou to de facto vnitrobuněční (intracelulární) paraziti. Infikované vlákno postupně ztrácí schopnost se smršťovat a kolem svalovce se tvoří pouzdro z bílkoviny kolagenu. Celý novotvar je bohatě zásobován vlásečnicemi, které ho obrůstají a zásobují larvu živinami i kyslíkem.

Takto parazit vyčkává, až bude jeho hostitel sežrán dalším zvířetem. Toto zvíře prodělá nejprve střevní fázi infekce („dospělci v tunelech“) a po kopulaci samečka svalovce se samičkou pak fázi svalovou… a tak stále dokola.

Jaké nebezpečí nám hrozí?

Pokud člověk sní maso obsahující živé larvy svalovců, mohou se u něj asi za 1–2 týdny vyskytnout průjmy a nevolnost doprovázené zvracením. Tyto příznaky střevní fáze infekce však nepostihují nutně všechny pacienty a nejsou obvykle život ohrožující.

Závažnějším problémem je však etapa, kdy migrující larvy osidlují svalovinu. Projevuje se vysokou horečkou (kolem 40 °C) a intenzivními bolestmi svalů. Když epidemie trichinelózy, jak se toto onemocnění nazývá, vypukla roku 1934 v Aši, jedna ze dvou obětí prý dokonce spáchala sebevraždu právě kvůli nesnesitelným svalovým bolestem. (Nakaženo bylo tehdy 180 lidí.)

První záznamy o trichinelóze v českých zemích pocházejí už ze 60. let 19. století. Největší epidemií v Čechách byl zmíněný případ z Aše. V roce 1954 se svalovcem nakazilo 11 lidí ve Smrdově u Pacova, tři pacienti infekci podlehli. Kuriózní je epidemie z roku 1998 ze slovenské obce Valaská u Brezna, kdy se nakazilo víc než 250 osob. Zdroj nákazy tehdy představovaly klobásy připravené z vepřového masa s přídavkem psího, které bylo plné larev svalovců. Kvůli špatné tepelné úpravě klobás nebyly larvy během přípravy usmrceny.

Jak se chránit před infekcí?

V současné době už o svalovcích moc neslýcháme, ani u nás neevidujeme žádné nové případy lidských infekcí. Mohlo by se tedy zdát, že tito paraziti z naší přírody vymizeli. O iluzorní představu bezpečí však přijdeme, pokud se podíváme na zprávy od veterinářů, kteří kontrolují maso z ulovených divokých prasat. Jen letos evidují výskyt larev svalovců hned ve čtyřech případech – z Libereckého, Zlínského, Královéhradeckého a Moravskoslezského kraje.

U našich slovenských sousedů, kde výskyt svalovců zkoumají intenzivněji, jsou hlášeny dokonce desítky případů trichinelózy, a to nejen u divočáků. Půjdeme-li ještě dál, uvidíme, že v některých oblastech východní Evropy je těmito parazity promořeno až 50 % prasat.

Výše uvedená fakta rozhodně nemají sloužit k vyvolání všeobecné paniky a odrazovat od konzumace pokrmů z černé zvěře. Pokud dodržíme zásadu dostatečné tepelné úpravy masa (alespoň na 60 °C) a budeme konzumovat pouze maso z ověřených a správně kontrolovaných zdrojů, nebezpečí infekce nám nehrozí.

K dalšímu čtení:

http://www.trichinella.org/

http://www.vesmir.cz/clanek/trichineloza-v-evrope

http://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2010/Rijen---2010/Trichineloza.aspx

http://www1.lf1.cuni.cz/uim/mater-tropy/Trichinella_Strongyloides.pdf