Horor v hlubinách: dravec se obléká do mrtvých těl svých obětí

Stejně jako mnozí jiní Hyperiidae, i Phronima se živí filtrováním různých mikroskopických organizmů z okolo proudící vody. Čas od času ale zaútočí na mnohem větší kořist - salpu. Tito tvorové na první pohled připomínají medúzy, ale ve skutečnosti se jedná o pláštěnce, blízké příbuzné nás obratlovců. Na rozdíl od medúz mají dobře vyvinutou nervovou soustavu a dokonce obdobu naší páteře - strunu hřbetní.

Bezbrannou salpu nečeká ve spárech phronimy nic příjemného. Korýš vleze do její tělní dutiny a začne systematicky vyžírat vnitřní orgány, přičemž si počíná s chirurgickou přesností. Nesmí totiž zničit rosolovitý plášť kryjící tělo salpy, se kterým má jiné než gastronomické plány. Poté, co dohladka vyškrabe celý vnitřní povrch salpy, usadí se v jejím vykuchaném těle a dál jej využívá coby svůj příbytek i líheň vajíček, která uvnitř klade. Slizký obal phronimu chrání před predátory a zpomaluje její klesání ve vodním sloupci.

Krátké video o phronimě s anglickým komentářem. Vřele doporučujeme i další videa z webu: www.planktonchronicles.org

Pozůstatek salpy ale není jen netečnou mrtvou schránkou. Buňky přítomné v plášti zůstávají živé i dlouho po vykuchání původního majitele a materiál nejeví žádné známky hniloby. Phronima je tedy oblečená do jakési zombie-salpy, kterou udržuje na hraně života a smrti! Vztah mezi phronimou a salpou se vymyká běžným biologickým “škatulkám”. Nejde o predaci (vztah dravce a kořisti), jelikož salpa neslouží primárně jako zdroj potravy a Phronima navíc žije dlouhodobě v jejím těle jako parazit. Klasický parazitizmus to ale také není, vždyť salpa je zabita okamžitě po setkání se svým vrahem.

Aby té hrůzy nebylo málo, po internetu kolují neověřené, leč zcela uvěřitelné, fámy o spojení phronimy se slavnou hororovou sci-fi sérií o vetřelcích. Podoba a zvyky tohoto korýše prý inspirovaly filmaře k vytvoření nejvražednější kasty mimozemských příšer - královny vetřelců. Posoudit to můžete sami na přiložených fotografiích.

Blízkého příbuzného phronimy můžeme spatřit i v našich končinách. Jmenuje se blešivec (Gammarus), dorůstá nejvýše dvou centimetrů a najdeme ho v tekoucích vodách, kde se pohybuje na boku mezi rostlinami a kameny.