Chcete rozumět nářečí českých strnadů?

Nářečí českých strnadů je projekt, který vznikl ve spolupráci odborníků z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, České společnosti ornitologické a Akademie věd ČR. Na tomto projektu je ojedinělá jedna věc - umožňuje všem zájemcům podílet se na tomto ornitologickém vědeckém výzkumu. Díky propracovaným návodům, které jsou na webu projektu k dispozici, si může každý účastník prostřednictvím svého počítače a mobilního telefonu vyzkoušet „špionáž“ strnadích rozhovorů a nahrávku zařadit do unikátního souboru vědeckých dat. Tato spolupráce vědců a laiků již po prvním roce vyústila ve velmi zajímavé výsledky a ukázala sílu jejich spojení.

Ptáka roku 2011 z našeho života nevystrnadila ani průmyslová revoluce 

Strnad byl člověku blíže zejména v dřívějších dobách, kdy prozpěvoval početným rolníkům na polích a v lukách. Přesto by se v Čechách i dnes našel málokdo, kdo by neznal aspoň jednoho Strnada nebo koho by se nikdy nikdo nesnažil vystrnadit. Jen nemnoho lidí však skutečného strnada a jeho zpěv pozná, ačkoliv jde o ptáka hojného a nesmírně zajímavého. V letošním roce byl strnad obecný vyhlášen Ptákem roku. Ačkoliv je totiž tento druh dosud jedním z nejhojnějších ptačích druhů střední Evropy, jeho početnost v posledních letech u nás i v západní Evropě klesá.

Foto: Strnad obecný (Emberiza citrinella) 

Nářečí českých strnadů - zapojení veřejnosti do vědeckého výzkumu

Zda hranice mezi dialekty opravdu prochází naším územím, se rozhodli vědci vyzkoumat s pomocí veřejnosti. Bylo totiž nezbytné sehnat nahrávky strnadího zpěvu z co největšího počtu lokalit. Díky propagační kampani v rozhlase, televizi i na internetu se do projektu postupně zapojilo několik desítek lidí, kteří zaslali organizátorům přes 900 nahrávek z více než 200 míst. Všechny nahrávky byly pečlivě vyhodnoceny a výsledky vyneseny do níže zobrazené mapky. 

Foto: Mapa znázorňující hranici východní (žlutá) a západní (červená) dialektové skupiny.

Jak je vidět, hranice dvou dialektových skupin naší republikou skutečně prochází.  Proto až třeba příště uslyšíte strnada u Plzně, můžete si být téměř jisti, že zpívá západním dialektem. Zato takový strnad u Pardubic, ten si už notuje písničku východní. 

Dialekty a „železná opona“ v podání strnadů

Při pozornějším poslechu si lze povšimnout drobných rozdílů mezi jednotlivými nahrávkami. To se pravděpodobně odrazilo i v přepisech strnadího zpěvu, kterých jen  v Česku vzniklo hned několik, například „Kdybys tak sedláčku chcíp!“ nebo „Jak nám to sluníčko pěkně svítí!“. 

Foto: Sonagram (zobrazení) zpěvu strnada obecného. Oranžové pole označuje dialektovou část zpěvu.

První část své písně zpívají jednotliví strnadi různě, což pravděpodobně využívají při individuálním rozpoznávání. Naopak zakončení zpěvu bývá u samců z jedné oblasti shodné. Takové geograficky vázané varianty zpěvu jsou označovány jako dialekty (nebo méně přesně jako nářečí). Dosavadní výzkumy naznačily, že evropské dialekty strnadů obecných lze rozdělit do dvou základních skupin, z nichž jedna převládá ve východní a druhá v západní Evropě. Navíc se ukázalo, že pomyslná „železná opona“ pravděpodobně prochází právě Českou republikou.

Jak najít strnada?

V České republice se můžeme se strnady setkat téměř na každé vycházce, pokud si to tedy nenamíříme zrovna do hustého lesa či centra města. Strnad je poměrně malý ptáček, kterého nebývá snadné v listoví zpozorovat navzdory citronové žluti na hlavě a hrudi samců. Naštěstí se však strnadi při zpěvu vůbec neschovávají, a jako jedni z mála ptáků prozpěvují od března až do srpna. Jejich jasná písnička je poměrně jednoduchá a není těžké si ji zapamatovat – jen posuďte sami s pomocí našich nahrávek! 

Projekt Nářečí českých strnadů pokračuje!

Navzdory úspěchu prvního ročníku Nářečí českých strnadů zbývá na mapě mnoho oblastí, z nichž nebyla pořízena ani jedna nahrávka. V roce 2012 se tak vědci budou snažit tato bílá místa mapy strnadích nářečí zaplnit, a to opět s pomocí široké veřejnosti. Snad se tak podaří vytyčit hranici strnadích dialektů přesněji. Pomoci přitom můžete i vy! Stačí si přichystat kameru, digitální fotoaparát nebo chytrý telefon. Počkat si, až strnadi v březnu zase začnou zpívat a nahrávat. Než se tak ale stane můžete si více informací o projektu přečíst na stránkách České společnosti ornitologické či sledovat aktuální dění na "strnadím" facebooku.