Život bez buněčných elektráren

Jednobuněční prvoci oxymonády jsou na první pohled poměrně nezajímaví. Celý život si lebedí ve střevech obratlovců či některých skupin hmyzu, jimž pomáhají s trávením celulózy.

Jednu zvláštnost však přece jen mají. Nikdo v nich nedokázal najít vnitrobuněčné struktury, které jsou pro jiné organismy zcela nezbytné: mitochondrie. Tyto miniaturní „elektrárny“ dodávají eukaryotickým buňkám – tedy buňkám s jádrem – energii nutnou pro jejich fungování.

Před téměř 15 lety nedala ona zvláštnost spát docentu Vladimíru Hamplovi z katedry parazitologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Začal proto důkladně zkoumat oxymonádu z rodu Monocercomonoides.

Nejprve v ní hledal bílkoviny typické pro mitochondrie a pak i příslušné geny. Kdyby se podařilo objevit alespoň stopu po genech spojených s mitochondriemi, bylo by možné říci, že tyto útvary u prvoka v nějaké skryté podobě přece jen existují.

Tým Vladimíra Hampla a jeho polské kolegyně Anny Karnkowské však nyní zveřejnil v prestižním časopise Current Biology článek, jenž odborníky seznámil s pozoruhodným faktem. Ani nejpodrobnější analýza nenašla u studované oxymonády žádnou stopu po mitochondriích!

Byl tak odhalen první eukaryotický organismus, který postrádá součást buňky považovanou dlouhé roky za nenahraditelnou.

„Je velmi pravděpodobné, že mitochondrie chybí všem zástupcům této skupiny oxymonád,“ uzavírá docent Hampl. Uvidíme tedy, co přinese další výzkum.

Jde o skutečně zásadní objev. Důkazem je i to, že vzbudil zaslouženou pozornost mnoha českých i zahraničních médií.

Podrobnější informace najdete na webu Přírodovědecké fakulty UK.