Žena, která změnila svět a zůstala přitom sama sebou

"Paní Curieová je ze všech slavných osobností jediná, kterou nezkazila sláva.”

                                                                                                                                    Albert Einstein

Mládí a studia

Marie se narodila do rodiny gymnaziálního profesora fyziky a matematiky. Byla nejmladší z pěti sourozenců. Měla bratra Josefa a sestry Sofii, Broniu a Helenu. Již ve čtyřech letech se naučila číst. Vynikala v matematice, dějepisu, literatuře, němčině a francouzštině. V Polsku neměly ženy možnost studovat na univerzitě, a proto bylo jedinou možností odejít do zahraničí. Mariiným snem bylo studovat fyziku a chemii na pařížské Sorbonně.

Sen se jí splnil a jako první žena v historii univerzity složila v roce 1891 přijímací zkoušky na fakultu fyziky a chemie pařížské Sorbonny. Tam se seznámila s Pierrem Curiem, vědcem, který byl o 10 let starší než ona, a kterého si také vzala. V roce 1903 se stala jednou z prvních žen, které ve Francii získaly titul doktora přírodních věd.   

Výzkum a Nobelovy ceny

Marie hledala téma výzkumu a její manžel ji doporučil Henrimu Becquerelovi. Ten jí zadal zdánlivě neatraktivní téma. Měla za úkol zjistit, proč je záření některých druhů uranové rudy mnohem vyšší, než by plynulo z podílu čistého uranu v rudě. Marie začala tím, že onomu zvláštnímu záření dala jméno, pojmenovala ho radioaktivita. Ve chvíli, kdy tušil, že Marie stojí u velkého objevu, opustil její muž krystalografii a postavil se po její bok. Od této chvíle nerozlišovali práci jednoho ani druhého. Vše publikovali společně.

Společné výzkumy byly poznamenány obtížnými podmínkami (slabé vybavení laboratoře, málo prostředků na výzkumy a živobytí). Curieovi svůj výzkum hradili ze svých vlastních prostředků.Marie izolovala první gram radia z uranové rudy nazývané smolinec, pocházejícího z Jáchymova. V roce 1903 jako první žena v historii získala titul doktora fyziky a ve stejném roce jí byla udělena Nobelova cena za fyziku za zkoumání radiačních jevů. Sorbonna Pierrovi přiznala místo profesora a souhlasila se založením vlastní laboratoře, ve které se Marie stala vedoucí výzkumu.

Francouzi se na ní dívali jako na cizinku, která si vzala francouzského nadějného fyzika než na vědkyni, která výzkum vede. Na přednášce v Londýně mluvil pouze její muž, ona mluvit nemohla, byla to přeci pouze žena. V roce 1906 Marii zasáhla velká rodinná tragédie, když Pierra přejel nákladní koňský povoz a Marie tak ztratila životního druha i spolupracovníka. Vinou toho, že manželé Curieovi ještě před Pierrovou smrtí odmítli dát si patentovat postup přípravy radia z rud, aby ostatní vědci mohli také na tomto tématu pracovat, se ochudili o značné finanční prostředky, což ztěžovalo a značně zpomalovalo výzkum. Univerzita Marii nabídla místo, které měla připravené pro jejího muže a Marie se stala se první profesorkou Sorbonny.

Výzkumy vedly nejprve k objevu polonia, jež Sklodowská pojmenovala po své vlasti, a posléze mnohem radioaktivnějšího radia. V roce 1911 dostala svou druhou Nobelovu cenu tentokrát za chemii za objevení radia a polonia. Je dodnes jediným člověk, který tuto cenu získal ve dvou různých vědních oborech. Díky této ceně přesvědčila francouzskou vládu, aby vyčlenila prostředky na vytvoření nezávislého Ústavu pro radium (Institut du radium), který byl založen v roce 1914 a ve kterém se prováděly výzkumy z oblasti chemie, fyziky a lékařství. 

Smolinec, radium, polonium

Smolinec také nazývaný jako uraninit (UO₂) je ruda černé barvy. Jeho název je odvozen od smolného lesku. Je radioaktivní a používá se pro výrobu paliv jaderných reaktorů, v lékařství a zbrojním průmyslu. Vzniká nejčastěji hydrotermálně a charakteristickou žilovinou je růžový dolomit. 

Radium (radius = paprsek) je radioaktivní, reaktivní kov. Nemá jediný stálý izotop. Jeho izolace se provádí pouze ve stopových množstvích. Sloučeniny jsou většinou bílé. Barví plamen červeně. Radium se vyskytuje jen společně s uranem, je to prvek velmi vzácný. Pro získání 1 mg radia je potřeba zpracovat asi 10 tun uranové rudy. Na celém světě je jen několik desítek kg radia. Radium se separuje z uranových hornin. Celosvětově se ročně vyrobí asi 100 g radia. Dříve se sloučeniny radia využívaly v medicíně na léčbu rakoviny. Dalším využitím byly svítící barvy (používaly se na svítící ručičky hodinek). Dnes se radium využívá velmi zřídka jako zdroj radioaktivního záření.

Polonium pojmenované po Polsku, ve kterém se jeho objevitelka Marie Curie narodila. Polonium je prvek, který nemá jediný stálý izotop. Všech 27 známých izotopů polonia je radioaktivních. V přírodě se vyskytuje, ale jen jediný izotop a to ²¹⁰Po, který je členem radiové rozpadové řady. Polonium doprovází uran v rudách, jeho množství je ale nepatrné. Vyrábí se uměle ozařováním bismutu neutrony v jaderném reaktoru. Používá se hlavně v kosmických družicích. Kovové polonium je velmi silným zdrojem energie, dokáže se vlivem radioaktivního rozpadu samovolně ohřát na několik set stupňů.)

Válka

Během 1. světové války se stala šéfem vojenské lékařské buňky, která se zabývala organizací polních rentgenografických stanic. Zřídila 20 rentgenových aut a 200 rentgenových stanic a vyškolila 150 rentgenologů. Jezdila s pojízdnou rentgenovou laboratoří po frontových liniích a zachraňovala životy raněných. Po válce nadále vedla Ústav pro rádium v Paříži a zároveň cestovala po světě, kde její nadace pomáhala zakládat lékařské ústavy pro léčbu rakoviny. 

Kontakt s českým prostředím

Marie ke svým pokusům využila uranové rudy (smolinec), která byla těžena a dovážena až k ní z Jáchymova (tenkrát ještě z Rakouska-Uherska). Ona smolinec rozpustila a chemickými metodami separovala a následně identifikovala dva nové prvky. Smolinec byl drahou a ceněnou surovinou pro výrobu uranových barev. Ona svůj první materiál k výzkumu dostala zdarma jako nepotřebný zbytek z této výroby.

Dalším kontaktem byla spolupráce s Františkem Běhounkem, který byl pomocníkem v její laboratoři během let 1920-1922. Ten se posléze stal jedním z průkopníků radiologických oborů v Československu. V roce 1925 paní Curieová navštívila Československo jako vládní host, kde si setkala s T.G. Masarykem. Prohlédla si Prahu a Jáchymov a dokonce sfárala i do uranových dolů na šachtě Svornost. Dále navštívila továrnu na výrobu rádia a Státní radiologický ústav.

Smrt

Marie se celý život věnovala výzkumu radioaktivity. Práce s radioaktivními látkami byla také jednou z příčin její smrti. Postupem času se jí začal kazit zrak. Maria Curie-Sklodowská zemřela 4. července 1934 v nemocnici Sallanches nedaleko Paříže na aplastickou anémii způsobenou ionizujícím zářením materiálů, se kterými pracovala dlouhá léta bez ochranných prostředků. 

Radioaktivní izotopy nosila běžně po kapsách. Marie byla jako první žena v historii v roce 1995 pohřbena pro své zásluhy pod kopulí pařížského Panteonu. Její práce vytvořila předpoklady k objevu umělé radioaktivity, který byl uskutečněn jejich dcerou Irenou a zetěm Fréderic Joliotem v roce 1934.