Ze života pavouků, díl 10. - zápřednice mildeova

U nás v posledních letech zažívá rychlou expanzi, která velmi úzce souvisí s jejím synantropním způsobem života. Jedná se o žlutozeleného pavouka bez žádného nápadného vzoru, pouze středem zadečku probíhá tmavší srdeční skvrna. Tmavší barvu mají i špičky končetin. Charakteristickým znakem je prodloužený první pár nohou. Zápřednice mildeova je teplomilný druh, který si nestaví pavučiny pro lov kořisti. Aktivní je v noci, přes den jí můžeme nalézt schovanou v řídkém zámotku z pavučin, umístěném často v rohu u stropu místnosti.

Zápřednice se v současnosti dostávají do širokého povědomí veřejnosti, která je vnímá v negativním světle především kvůli strachu z kousnutí. Dlužno dodat, že navzdory rychlému šíření zápřednic na našem území (vedle zápřednice mildeovy se to týká i zápřednice jedovaté, Cheiracanthium punctorium), je kousnutí velmi ojedinělé a zdravému člověku nepůsobí závažnější zdravotní komplikace. V případě synantropní a běžně se vyskytující zápřednice mildeovy je šance na kousnutí ještě menší, neboť se jedná o poměrně malého pavouka (velikost těla cca 1 cm), který stěží prokousne lidskou kůži. Z ČR je známo deset druhů zápřednic, většinou se jedná o druhy vzácné, osidlující nejteplejší biotopy. Identifikace je obvykle komplikovaná a správná determinace je možná jen podle pohlavních orgánů.