Zaostřeno na golfová hřiště

Spolu se zrychlenou realizací začal i zvýšený zájem o tento fenomén, a to jak z hlediska pozitivního, tak i negativního. Pozitivně jsou golfová hřiště vnímána zejména v souvislosti s rekultivacemi území, pokud se nacházejí na kvalitní zemědělské půdě, názory se různí. Jaký byl jejich nedávný vývoj a jaké jsou základní půdní, klimatické a hydrologické charakteristiky na jejich území? Na to se blíže podívali vědci z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích spolu s odborníky z naší fakulty – Přemyslem Štychem z katedry aplikované geoinformatiky a kartografie a Danou Fialovou a Lenkou Svobodovou z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje.

Golfová hřiště mají dlouhou tradici. Jejich vznik můžeme datovat již do období Římské říše, přičemž na území Česka se tato hra objevila poprvé koncem 19. století. První oficiální golfové hřiště bylo vybudováno poblíž Mariánských Lázní v roce 1905, následovalo golfové hřiště v Motole roku 1926, kde vznikl i první český golfový klub. Do roku 1989 bylo vybudováno pouze 9 golfových hřišť, přičemž před tímto rokem se hry zúčastňovali jen ti nejbohatší, a to především členové komunistické strany se svými zahraničními hosty. 

Zásadní změna nastala po roce 1989, kdy došlo k politickému převratu a ke znovuzavedení volného trhu. Začalo období rozvoje výstavby i většího zájmu uživatelů, přičemž největší nárůst počtu golfových hřišť byl mezi lety 2000–2007. K roku 2016 bylo již evidováno 114 golfových hřišť o celkové rozloze 5 106 ha s největším počtem ve Středočeském kraji a nejmenším v kraji Vysočina a v Olomouckém kraji. 

Výsledky výzkumu upozorňují, že i když se jedná o území využívané pro sportovní účely a mělo by být vedeno jako ostatní plocha, v katastru nemovitostí je takto vedeno pouze 37 % území, více než polovina je zemědělská půda, z čehož největší část (35 %) je orná půda, což je často používáno jako negativní argument pro výstavbu hřišť. Zhruba 34 % plochy golfových hřišť se nachází na velmi kvalitní půdě (třída ochrany I. a II.). Zhruba třetina je trvalý travní porost, pouze malou část území potom zaujímají lesy, vodní plochy, zastavěné plochy, sady a zahrady. Pozitivně jsou vnímána golfová hřiště vznikající rekultivací a revitalizací na znehodnocených místech např. po povrchové těžbě, důlní činnosti, na místě dřívějších skládek, jedná se o více než 18 % plochy hřišť. 

Během výstavby nových golfových hřišť bylo v katastru nemovitostí převedeno využití území pouze u 6,6 % ploch. Z výzkumu vyplývá, že ponechání původního využití území pramení zejména v souvislosti s náročnou byrokracií spojenou s vysokými poplatky, odlišnými daněmi pro jednotlivě využívaná území a zemědělskými dotacemi. Golfová hřiště se přitom často jen stěží drží nad vodou, často jsou i ve finanční ztrátě. Stagnace nebo dokonce i pokles finanční návratnosti je dáván do souvislosti mimo jiné také se stagnací (poklesem) členů golfových klubů od roku 2012. 

Z hlediska klimatického a hydrologického je možné 20 ze 114 hřišť hodnotit jako ohrožené potenciálním suchem, s nejhoršími hodnotami v Jihomoravském kraji s 62–123 suchými dny a vláhovým deficitem 16–80 mm. Nedostatek vody je přitom kompenzován závlahami. Celkově lze hodnotit zatravnění golfových hřišť pozitivně. Výpočet přímého odtoku pomocí metody CN ukázal, že zatravnění golfových hřišť, a modelace terénu, má pozitivní vliv na odtok vody, protože všechny tyto prvky přispívají k retenci a akumulaci vody v povodí. Zároveň má travní porost výrazný protierozní účinek.

Z výsledků studie je patrné, že není možné golfová hřiště jednoznačně ohodnotit jako negativní či pozitivní prvek krajiny. V místech, která mají vysokou přírodní hodnotu, jako přírodní parky a rezervace, je jejich výstavba nesmyslná a degraduje krajinu, ať už z estetického hlediska nebo zejména z ekologického (užívání pesticidů, nevhodně umístěné závlahy, škodlivé emise z každodenní údržby). Naopak v oblastech výrazně antropogenně ovlivněných jako jsou skládky, intenzivně využívané zemědělské půdy, bývalé doly či oblasti povrchové těžby, mohou mít golfová hřiště pozitivní ekologický význam i z hlediska zvýšení retence a akumulace vody a snížení eroze území.