Unikátní fosilní dřevo z Jamesova ostrova

Nález fosilního dřevo pravděpodobně nezní jako průlomový či aspoň zajímavý objev. Navzdory tomu stojí za pozornost. Vnitřní struktura popisovaného nálezu totiž ukazuje zcela specifickou stavbu se znaky odpovídajícími několika skupinám nahosemenných rostlin včetně těch vymřelých. Vzhledem k tomu nemohlo býti toto dřevo zařazeno do známých rodů a výzkumníci byli nuceni vytvořit pro něj zcela nový rod Mixoxylon Chernomorets & Sakala bez blíže určeného řádu.

Specifita dřeva tkví v celé řadě vlastností. Vzorek má, stejně jako běžné jehličnany, mocnější zónu takzvaného jarního dřeva (earlywood) než pozdního/letního (latewood), nicméně v porovnání se známými příbuznými typy, jako např. s jinak velmi podobným rodem Sahnioxylon, má toto dřevo charakter opačný.

Podoba dřeva byla nejspíše způsobena změnami úhrnů srážek v průběhu roku. Významnou roli hrál jistě i fakt, že tento strom rostl ve vysokých zeměpisných šířkách přibližně v místech, odkud pochází jeho fosilní nález (dnes přibližně 64° j. š.; tj. skoro u jižního polárního kruhu). Mixoxylon byl tedy vystaven až půl roku dlouhým a relativně teplým polárním nocím, kdy převládala temnota.

V těchto podmínkách může probíhat jen omezená fotosyntéza, ale přesto strom musel respirovat (dýchat), jako za polárního dne, aby přežil. Charakter dřeva tedy může být pravděpodobně výsledkem souhrnu evolučního vývoje rodu a právě těchto vnějších procesů. S jistotou to však nelze říci, jelikož v dnešní době neexistuje podobný rostoucí strom a prostředí (Antarktida je nyní mnohem chladnější).

Unikátní je u nálezu především typ, vzhled a postavení jednotlivých tracheid (cévic). Tracheidy jsou vývojově starší a méně dokonalý typ cévního systému rostlin. Vyskytují se u některých rostlin výtrusných, typické jsou pro rostliny nahosemenné a spolu s cévami jsou přítomny i u krytosemenných rostlin. Jejich funkcí je transport vody a také vyztužení rostliny.

Významným znakem pro Mixoxylon jsou takzvané skalariformni tečky na tracheidách (Obr. 1). Takový znak má jenom pár rodů zkamenělého dřeva. Nicméně je jisté, že se jedná o nahosemennou dřevinu, možná nějaký vymřelý jehličnan, či nějakou odvozenou kapraďosemennou, nicméně přesné zařazení nově nalezeného stromu do systému rostlin je zatím nejisté.

Nově definovaný druh Mixoxylon australe Chernomorets & Sakala je znám pouze z členu Lewis Hill souvrství Whisky Bay z období alb (poslední stupeň spodní křídy, 113,0 ± 1,0 až 100,5 ± 0,9 milionů let nazpět). Druhové jméno upomíná na zatím nejjižnější známý výskyt podobného typu dřeva (australis = směrem na jih).

Mendelova polární stanice (ČR)

Na ostrově Jamese Rose se nachází česká Mendelova polární stanice. Tu v současnosti (2022) provozuje Ministerstvo školství, mládeže, tělovýchovy a sportu společně s brněnskou Masarykovou Univerzitou. Její výstavba začala na ostrově v roce 2004 a slavnostně otevřena byla o 3 roky později. Její zakladatel, geograf a polárník Pavel Prošek, měl zřejmě šťastnou ruku na výběr jejího umístění. V blízkosti stanice se nacházejí nejen paleontologicky zajímavé zdrojové horniny. Navíc se sympatické názvy zálivů Brandy a Whisky skvěle tkví ve vědeckých článcích a na štítcích u nalezených fosilií.

Některé paleontologické nálezy, včetně zkamenělých stromů, z Antarktického projektu můžete osobně shlédnou každou středu v našem Chlupáčově muzeu historie Země na Albertově 6. Studenti, nejen geologičtí, mají do muzea vstup zdarma.

Článek prošel schvalovacím procesem od obou autorů, kteří připojili své věcné poznámky a připomínky. Za to jim patří obrovské poděkování, neboť text dokázali posunout zase o krok dále směrem ke srozumitelnosti probíraných pojmů.

Obrázek v záhlaví: Vnitřní stavba unikátního dřeva, šipky označují takzvané skalariformní tečky. Autoři fotografie: Chernomorets, O., Sakala, J.