Toulky za vědou – Teplice, horké prameny vědeckého poznání

Teplice jsou obklopeny Krušnými horami, sopečnými kužely Českého Středohoří a přilehlou Mosteckou hnědouhelnou pánví. Je to město pomníků a pamětních desek, kde heroická minulost vyskakuje nad současnost. To není pobídka ke stesku nad zašlou slávou, ale naopak ke snění. Snění, jaké to bylo, když se na místních kolonádách přetřásaly palčivé otázky vzniku hornin a básník a přírodovědec J. W. Goethe smekal klobouk před císařovnou Marií Lodovicou (1812) a Beethoven se mu za to posmíval tak, že místo setkání oněch velikánů stálo za to dokonce zaznamenat v dlažbě (mimochodem Beethoven postupně bydlel v Teplicích ve třech domech vedle sebe a na každém má pamětní desku).

Z Teplic později vzešli rodáci Gustav Laube, paleonotolog a rektor pražské německé univerzity, a také postava z nejneuvěřitelnějších – polárník a kartograf Julius Payer, jenž objevil Zemi Františka Josefa (1872) a své – doslova cimrmanovské – zážitky popsal v cestopise V ledovém zajetí. Narodil se zde též botanik Karl Rudolph, který položil základy nejen naší, ale i světové palynologie – vědy o výzkumu pylových zrn, díky které pak dostal solidní základy výzkum kvartérní geologie, který je zcela jistě českou specialitou a naším přínosem světové vědě. Zbytečno asi dodávat, že všichni mluvili německy… Tuto situaci ostatně nějlépe vystihuje pasáž nedochovaného dopisu českého velikána Járy Cimrmana: „Chtěl bych vidět svou rodnou vlast – Böhmen“. 

Fosilie velemloka Andrias bohemicus v Regionálním muzeu v Teplicích, které je jakýmsi “depozitářem třetihor”, jejichž sediment byly odtěženy při dobývání hnědého uhlí v podkrušnohorských pánvích. Fosilii popsal Gustav Laube (1897), kontroverze okolo určení jejího stáří byla i jedním z inspiračních zdrojů pro Čapkovu Válku s Mloky.  Foto poskytl Miroslav Radoň, Regionální muzeum Teplice.

Vlastní obraz Julia von Payera s názvem "Nie zurück!" znázorňující polární výpravu, jíž byl velitelem, v situaci, kdy je nucena opustit svou loď uvězněnou v ledu a pokouší se dostat na volnou vodu vzdálenou přes 100 km táhnouce na lanech naložené čluny (rychlost během této cesty byla zhruba 1km za den). Zdroj Wikimedia Commons, Heeresgeschichtlichen Museum in Wien

Více najdete na stránkách projektu Živá mapa – topografie dějin vědy v českých zemích na www.historyofscience.cz (společný projekt kateder Přírodovědecké fakulty UK - katedry filosofie a dějin přírodních věd a katedry geografie). Zde si můžete hledat libovolná místa  v mapě, či v rozšířené verzi mapy nazvané E-atlas  listovat provázanými místy a osobnostmi s nimi spjatými (viz např. Hibschova stezka, Mineralogické muzeum J. E. Hibsche, geologická lokalita Kočka atd.).

Do svého mobilního telefonu si také můžete stáhnout aplikaci Stezkami vědy.

 Obrázek v záhlaví: Teplice 1898, dobová pohlednice (uprostřed teplický zámek – dnes Regionální muzeum).