To nejlepší z Věda je krásná 2015

Soutěž Věda je krásná přináší od roku 2009 působivé, neobvyklé a vědecky zajímavé pohledy do světa kolem nás.

Někteří soutěžící se dívají mikroskopem, jiní objektivem fotoaparátu, další vytvářejí ilustrace, videa nebo počítačové vizualizace. Všem je ale společná láska k přírodě a ke kráse, kterou umí objevit i tam, kde bychom ji vůbec nečekali.

Ročník 2015 se opravdu vydařil. Ostatně posuďte sami:

Kyperské oko

absolutní vítěz

Vyobrazený útvar připomínající oko je ve skutečnosti semenem rostliny tořiče Ophrys kotschyi. Červeně svítící obal, tzv. osemení, je tvořený odumřelými buňkami. Jedinou živou částí semene je malé, zeleně svítící embryo. Protože semeno neobsahuje žádné zásobní pletivo, po vyklíčení je růst mladého tořiče plně závislý na pomoci symbiotických hub. Tuto rostlinu najdeme pouze na Kypru, ale kvůli své závislosti na houbách z přírody postupně mizí.

Odhalení vosíci

1. místo, kategorie Vědecká fotografie

Vosíci budují hnízda bez vnějšího papírového obalu, která čítají jen několik desítek buněk. S oblibou je lepí na člověkem vytvořená místa, jež poskytují ochranu před deštěm. Fotografie zachycující buňky s larvami a vajíčky pochází z hnízda přilepeného na spodní stranu palivového dříví.

Plachtící přízrak

2. místo, kategorie Vědecká fotografie

Mezi stromy právě plachtí letucha malajská (Cynocephalus variegatus). V protisvětle je vidět celá plocha patagia, tedy kožní blány, která jí napomáhá k překonávání i více než 100 metrů dlouhých vzdáleností. Celková délka dospělého zvířete se pohybuje i s ocasem mezi 50 až 60 cm. Dnes mezi letuchy (samostatný řád Dermoptera) řadíme dva druhy žijící v jihovýchodní Asii. Foto pořízeno v botanické zahradě ostrova Penang v Malajsii.

Transformátoři

3. místo, kategorie Vědecká fotografie

Ponravy brouků musí zkonzumovat, nebo přesněji prohnat svým trávicím traktem, neuvěřitelné množství málo výživné organické hmoty, aby svou vlastní tělesnou hmotnost navýšily jen o několik gramů a dosáhly velikosti potřebné k zakuklení. Na fotografii jsou ponravy tropického zlatohlávka Coelorrhina cornuta, které dokáží přetransformovat litry lesní hrabanky na úhledné granulky trusu.

Ixodes in flagranti

1. místo, kategorie Vědecká mikrofotografie

Dospělí samci klíšťat Ixodes ricinus sice nesají krev, přesto je velmi často najdeme přímo na hostiteli, kam jsou lákáni vidinou setkání s perspektivními partnerkami pro páření. Před samotným spojením samec nejprve přečerpá své pohlavní buňky do rypáčku (hypostomu), který během samotného aktu zanoří do pohlavního otvoru samičky.

The Baby Squid

1. místo, kategorie Vědecká mikrofotografie

Olihně budí úžas i při pohledu pouhým okem. A co teprve pokud se pustíte do studia jejich embryogeneze! Série snímků ukazuje embryo ze všech stran díky pootočení před každým snímáním. Uprostřed růžice ramen je stále patrný zbytek žloutkového váčku opatřený zeleně značenými brvami. Průhledným tělíčkem pak prosvítají fialově zvýrazněné svazky svalů. Každý snímek vznikl složením z několika vrstev nasnímaných pomocí fluorescenčního stereomikroskopu.

Malováno jinovatkou

2. místo, kategorie Vědecká mikrofotografie

Snímek ze skenovacího mikroskopu zachycuje část hlavy mnohonožky chlupule podkorní (Polyxenus lagurus) se smyslovými brvami a skupinou jednoduchých oček. Snímek byl pořízen při zvětšení 550×.

Svinulky na ranní rozcvičce

3. místo, kategorie Vědecká mikrofotografie

Snímek ze skenovacího elektronového mikroskopu zachycuje čtyři jedince mnohonožky svinulky hrbolaté (Trachysphera gibbula) v různých fázích svinování. Pořízeno při zvětšení 37×.

Ptáci USA

1. místo, kategorie Vědecká ilustrace

Série ilustrací vybraných druhů ptáků Severní Ameriky. Nahoře salašník modrý (Sialia sialis), dole kardinál červený (Cardinalis cardinalis). Výběr z obrázků kreslených na zakázku pro americkou společnost Brass Reminders. Technika: Adobe Photoshop.

Další kresby z této série najdete na webu soutěže.

Krásní, či oškliví?

2. místo, kategorie Vědecká ilustrace

Série ilustrací savců pro výzkum týkající se hodnocení krásy zvířat Petry Polákové z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Nahoře rypoš obří (Fukomys mechowii), dole maki trpasličí (Microcebus murinus). Kresleno digitálně v programu Adobe Photoshop.

Další kresby z této série najdete na webu soutěže.

Kasuár

3. místo, kategorie Vědecká ilustrace

Kasuár přílbový (Casuarius casuarius) je velký tropický pták patřící mezi běžce. Jeho nápadným znakem je velká přilbice, která poněkud netradičně dominuje zejména u samic. Zajímavostí je, že o stavbu hnízda a sezení na vejcích se stará samec. Bohužel je tento krásný pták ve volné přírodě ohrožen. Kresba tužkou.

La@C76

2. místo, kategorie Virtuální příroda

Spinová hustota endohedrálního metallofullerenu La@C76.

Lidský rhinovirus typu 14

3. místo, kategorie Virtuální příroda

Symetrie obalu lidského rhinoviru typu 14 složeného z 240 jednotek (PDB 1k5m).

kategorie Video-animace-časosběr

1. místo: neuděleno

2. místo: Miloš Duchoslav, Jabloň

3. místo: Tomáš Figura, Podzim v mechovém lese

Lezec

vítěz kategorie Objevitelská

Lezci jsou prapodivné ryby, které významnou část života tráví mimo vodní prostředí. Do vody si chodí prakticky jen uložit vodu do žaber, aby mohly dýchat. Po souši se pohybují s pomocí předních ploutví, jejichž střední část je srostlá do podoby „přísavky“, která jim umožňuje přichycení v mangrovníkových houštinách. Tato fotografie byla pořízena na Borneu.

Listovnice červenooká

vítěz kategorie Objevitelská

Středoamerické žabky listovnice patří do příbuzenstva našich rosniček. Jejich pestré a kontrastní zbarvení je předurčilo k tomu, aby se staly jedněmi z nejfotografovanějších žab vůbec. Za pozornost na jejich těle stojí i jednotlivé detaily, jako je například oko, které výrazně kontrastuje se zeleným zbarvením těla. I přes tuto barevnou kombinaci však nejde o druh jedovatý, ale jedovaté druhy napodobující (pseudoaposematika).

Termití vojáci

vítěz kategorie Objevitelská

Termiti jsou fascinující svou početností i pracovitostí. Když narazíte na jejich milionovou armádu, vypadají jako nekonečný proud řeky. Bližší pohled odhalí, že po obou „březích“ stojí nehybní jedinci. Jsou to vojáci, kteří mají za úkol strážit dělníky. Nemilosrdně odrážejí útoky všech záškodníků.

Poslední objetí

vítěz kategorie Instagram

Pohled do karbonského pralesa

vítězka diváckého hlasování

Prales, který se na našem území rozkládal v období karbonu. Tvořily ho hlavně stromovité plavuně, přesličky, kapradiny i primitivní nahosemenné rostliny. Díky těmto pralesům byla tehdy vyšší hladina kyslíku v atmosféře než dnes, proto mohli někteří bezobratlí dorůstat obřích rozměrů – příkladem je třeba vážka Meganeura s rozpětím křídel půl metru nebo dvoumetrová stonožka.