Není vítr jako vítr
Největší vliv na klima mají v karibské oblasti pasáty, které jsou součástí všeobecné cirkulace atmosféry, pozornost však na sebe strhávají spíše hurikány, plošně omezené poruchy atmosféry.
0x Magazín
V posledních desetiletích čelíme hydrologickým výkyvům, jež se v současnosti projevují zejména výrazným a déletrvajícím suchem. Změny v hydrologickém cyklu mají zásadní vliv na zásobování vodou i na celý ekosystém.
O vážnosti situace velice dobře vědí Vojtěch Vlach a Milada Matoušková z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Ondřej Ledvinka z Českého hydrometeorologického ústavu, kteří podrobně prozkoumali, co přesně se v posledních dekádách dělo v oblastech českých pohoří z hlediska hydrologických změn.
Klimatická změna s sebou přináší nelehké úkoly, které je občas obtížné zvládnout. Přizpůsobení se měnícím se klimatickým podmínkám a předcházení závažnějším dopadům na krajinu, obyvatelstvo a celý ekosystém jsou dnes velice významným tématem. K jejich řešení je nezbytné znát minulý a současný stav klimatu a na základě toho předpovídat budoucnost, aby bylo možné realizovat účinná a efektivní opatření, která dlouhodobě zabrání neblahým negativním vlivům.
Jelikož nyní představuje jednoho z největších hydrologických strašáků sucho, se kterým je velice nesnadné bojovat, vědci se v nedávné studii zaměřili na analýzu dlouhodobé variability a sezónnosti malých průtoků a sucha v patnácti povodích tří různých regionů našich pohraničních pohoří – konkrétně Šumavy, Krušných hor, Krkonoš a Broumovské vrchoviny. Vybrané období 1968–2019 bylo dostatečně dlouhé k zachycení trendů a výrazných změn.
Ke zhodnocení hydrologové použili mnoho nástrojů a technik, díky kterým určili změny v průtocích jak z dlouhodobého hlediska, tak během sezón. Zaměřili se přitom právě na ty nejmenší průtoky, které se objevují zejména v zimních a letních měsících a mohou způsobit zásadní problémy s dodávkami vody, a to zejména pokud trvají delší dobu.
Výsledky studie ukázaly závažný problém zejména v nárůstu podílu malých průtoků v letních měsících, posun průměrných minimálních průtoků směrem k začátku roku a také nárůst délky trvání suchých epizod. Na tyto změny přitom měla zásadní vliv nadmořská výška a celková orientace povodí ke světovým stranám. Nejvýrazněji se změny projevovaly v povodích orientovaných převážně na jihozápad v polohách s nadmořskou výškou okolo 800–1000 m. Naopak povodí položené nad 1000 m n.m. nezaznamenaly během posledních padesáti let výraznější změny.
I když se v posledním roce hydrologická situace na našem území mírně zlepšila, stále nedošlo k úplnému doplnění zásob podzemních vod a v některých oblastech, zejména v západních Čechách, je situace stále kritická. V budoucnu navíc můžeme očekávat možné další i závažnější epizody sucha v souvislosti se změnou klimatu a nyní i bohužel změnou krajinného pokryvu na našem území. Současná studie navíc ukázala, že hydrologická situace na našem území se regionálně velmi odlišuje. Nespat na vavřínech a činit uvážlivá opatření ke správnému zacházení s vodou v krajině v závislosti na stavu konkrétního povodí je tak nezbytností.
Kateřina Fraindová, Přírodověda populárně
Článek byl převzat z rubriky Přírodověda populárně.
Největší vliv na klima mají v karibské oblasti pasáty, které jsou součástí všeobecné cirkulace atmosféry, pozornost však na sebe strhávají spíše hurikány, plošně omezené poruchy atmosféry.
0x Magazín
Jak je magnetická síla převedena na neurální signál? Kde je a jak vypadá magnetoreceptor? Jak magnetickou informaci zpracovává mozek? Nic z toho nevíme.
0x Magazín
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.