Sčítání lidu v USA 2020

První sčítání lidu v USA proběhlo již roku 1790. Od té doby dochází ve Spojených státech ke sčítání každých 10 let, což je dokonce zakotveno v americké ústavě (Factfinder for the Nation, 2000). Každé sčítání lidu, které následovalo se vždy lišilo od toho předchozího, ať to již bylo otázkami nebo způsobem zpracování dat. Poslední americký populační census byl uskutečněn roku 2020 a jeho průběh do značné míry definovala pandemie Covidu-19.

Otázky ve sčítání

První americký census z roku 1790 obsahoval otázky na věk a pohlaví, ale rovněž, jestli je osoba otrokem a jaká je jeho rasa. Jak se Spojené státy vyvíjely, proměňovaly se společně s nimi i otázky ve sčítání - některé se objevovaly a některé mizely. Otázka na věk a pohlaví společně s otázkou na rasu sčítaného je však součástí všech sčítání až do dnešní doby (i když samozřejmě došlo k postupné změně terminologie). Dotaz ohledně otroctví logicky zmizel v prvním sčítání po americké občanské válce a zrušení otroctví, tj. roku 1870. V první polovině 19. století se sčítání rozšířilo o otázky na občanství, zaměstnání, hendikep apod. Později se například začal zjišťovat rodinný stav, místo narození nebo třeba úroveň vzdělání (Factfinder for the Nation, 2000).

Ve Spojených státech amerických se již od jejich vzniku vždy nacházely etnické menšiny jako Afroameričané nebo třeba původní obyvatelé. Je tedy logické, že se otázky na rasu vyskytovaly ve sčítání lidu hned od začátku. S rostoucí hispánskou populací byl přidán nový dotaz a od roku 1970 je zjišťován i hispánský původ. Od sčítání roku 2000 se lidé mohou přihlásit i k více rasám zároveň (Factfinder for the Nation, 2000).

Výsledky sčítání z roku 2020

Konkrétní výsledky posledního sčítání lidu z roku 2020 již byly z velké zčásti zveřejněny, ale některá podrobnější data budou zveřejněna teprve v průběhu roku 2023. V následujících třech odstavcích se seznámíme s několika hlavními demografickými trendy, které jsou podle posledního censu pro současné Spojené státy typické.

První je rychlost nárůstu populace, která byla mezi roky 2010 a 2020 druhá nejnižší v historii hned po růstu mezi roky 1930 a 1940, především kvůli nízké úrovni plodnosti a poměrně nízké imigraci (Historical Population Change Data (1910-2020), 2021).

Dále je to zvyšující se rasová diverzita populace USA. V roce 2010 zde žilo 63,7 % nehispánských bělochů (tj. lidí kteří se hlásí k bílé rase, ale nejsou hispánského původu), avšak roku 2020 to bylo jen 57,8 %. Hispánců bylo k roku 2010 16,3 % populace, v roce 2020 jich bylo již 18,7 %. Menšina, která mezi roky 2010 a 2020 zaznamenala pokles v podílu na populaci, jsou nehispánští Afroameričané z 12,2 % na 12,1 %. Zbytek populace tvořili další menšiny, například lidé dvou a více ras, kteří zaznamenali dramatický nárůst mezi posledními sčítáními ze 3 % na 10 %. (Racial and Ethnic Diversity in the United States: 2010 Census and 2020 Census, 2021). Tento nárůst je pravděpodobně dán ve změně přístupu lidí k přihlašování k rase a je možné, že značná část obyvatel, kteří se roku 2010 hlásili k rase bílé nebo černé, se v roce 2020 přihlásili ke smíšenému původu.

Velmi zajímavý je do třetice trend týkající se imigrace bělošského obyvatelstva do amerických měst. Americká města již několik desítek let opouštěli běloši a stěhovali se na předměstí a místo nich se do měst stěhovali lidé z menšin. To vedlo k tomu, že spousta měst dnes nemá žádnou etnickou většinu a někde dokonce běloši ani nejsou nevětší etnickou skupinou. Za poslední dekádu se však tento trend obrací a běloši se v některých městech stěhují zpět. Spousta lidí z menšinových etnik totiž již nechce žít v centrech měst, kde byli nuceni žít po dlouho dobu nejen z finančních důvodů a díky tomu, že bydlení na předměstí se stalo dostupnějším, stěhují se z měst a běloši naopak po dlouhé době žijící mimo centra měst chtějí změnu a stěhují se do měst. Tento je trend je právě viditelný mimo jiné na výsledcích sčítání lidu z roku 2020 a je typický např. pro Washington D.C., New Orleans nebo Denver (Bahrampour, 2023).

Vliv sčítání na volby 

Jak již bylo zmíněno v úvodu, sčítání lidu ve Spojených státech má bezprostřední vliv na rozdělení poslanců ve Sněmovně reprezentantů podle států. Dohromady je všech poslanců fixně 435. To, jak jsou poslanci za jednotlivé státy rozděleni, je v zásadě určeno velikostí populace daného státu. Každý ze států má ve Sněmovně reprezentantů minimálně jednoho zástupce. Každý z nich reprezentuje svůj jeden Kongresový okrsek (anglicky Congressional district).

Zvláštní situace nastává u nejméně lidnatých států, které jsou reprezentovány tzv. at-large, což znamená, že celá jejich populace je součástí jen jediného Kongresového okrsku, takže mají pouze jednoho zastupitele ve Sněmovně reprezentantů. Toto se týká rozlohou malých států – Delawaru a Vermontu ale i států poměrně rozsáhlých jako jsou Severní a Jižní Dakota, Wyoming, a dokonce státu plochou největšího – Aljašky. Na druhé straně jsou státy nejlidnatější, které mají největší počet poslanců ve Sněmovně reprezentantů. Čtyřmi populačně největšími státy s počtem poslanců větších než 20 jsou Kalifornie (52) následuje Texas (38), Florida (28) a New York (26). Počet zástupců ve Sněmovně reprezentantů podle jednotlivých států je vyobrazen na Obr. 1.

Protože se populace ve státech mění, je sčítání lidu v USA využíváno jako zdroj oficiálního počtu obyvatel a vždy po zpracování dat z posledního sčítání dochází ke změnám v rozdělení poslanců podle jednotlivých států (Historical Apportionment Data Map, 2021). Změny mezi sčítáními 2010 a 2020 lze vidět na Obr. 1, kde světle zelená značí zisk 1 křesla, tmavě zelená 2 křesel, fialová ztrátu 1 křesla a u států šedivých nedošlo k žádné změně.

Velmi zajímavý je také dopad tohoto sčítání na americké prezidentské volby. Prezident totiž není volen přímo občany, ale voliteli. Tito volitelé (až na některé výjimky) vždy za celý stát volí jednoho kandidáta podle toho, který z nich dostal nejvíce hlasů od voličů. Počet volitelů je za každý stát odlišný a je určen následovně – 2 volitelé za senátory (každý stát má dva 2 senátory) a k tomu se přičítá počet poslanců ve Sněmovně reprezentantů za daný stát, který je za každý stát minimálně jeden (např. počet volitelů za Kalifornii je 2 + 52 = 54 nebo třeba Texas je 2 + 38 = 40). Odlišný je případ Washingtonu D.C., hlavního města USA, které sice není zastoupeno ve Sněmovně reprezentantů, ale od voleb roku 1964 má 3 volitele (Electoral College, 2020). Počet volitelů za každý stát pro prezidentské volby roku 2024 a 2028 lze vidět na Obr. 2.

Závěr

Sčítání lidu je v USA již dlouhodobou tradicí, která se však v průběhu času neustále mění. Sčítání umožňuje sledovat nejen trendy v demografickém vývoji této země, ale zároveň poskytuje podklady ke tvoření či rušení Kongresových okrsků, což následně ovlivňuje volby jak do Sněmovny reprezentantů, tak i ty prezidentské. První prezidentské volby, ve kterých budou využity výsledky sčítání lidu z roku 2020 se uskuteční v listopadu 2024. Uvidíme tedy, jak dopad rozdělení počtu volitelů po posledním censu ovlivní výsledky voleb.