Přírodní rekordy pro březen 2015

Největší, nejmenší, nejrychlejší, nejstarší – ale také nejsladší, nejvíce ohrožený nebo s nejvyšší tepelnou vodivostí. Pro učitele přírodovědných předmětů jsme vydali unikátní kalendář na rok 2015, který nabízí slovem i obrazem 53 rekordů ze světa biologie, chemie, geologie a geografie.

Mimopražští pedagogové registrovaní v projektu Přírodovědci.cz si mohou kalendář objednat přes web ze svého profilu.

Neradi bychom však připravili ostatní fanoušky přírodních věd o přehlídku zajímavých rekordů. Proto je budeme postupně zveřejňovat na těchto stránkách. Dostane se při tom i na některá NEJ, která se do tištěného kalendáře nevešla.

Co jsme tedy vybrali pro březen?

Helium, používané mimo jiné jako náplň do balónků a vzducholodí, drží jeden mrazivý rekord. Je to prvek s nejnižší teplotou varu: −268,9 °C. Jde také o nejméně reaktivní chemický prvek; tento primát sdílí s neonem.

Foto Petr Jan Juračka.

Sokol stěhovavý se pyšní titulem nejrychlejšího živočicha na Zemi. Při střemhlavém letu dosahuje rychlosti přes 300 km za hodinu, naměřené maximum je dokonce 389 km za hodinu.

Zdroj Wikimedia Commons, autor Kevin Cole, úpravy Jan Kolář, licence CC BY 2.0.

Kdyby měly kovy olympiádu, získalo by stříbro hned dvě zlaté medaile. Ze všech kovových prvků má totiž největší tepelnou a elektrickou vodivost. Ryzí stříbro z Mineralogického muzea Přírodovědecké fakulty UK.

Foto Petr Jan Juračka.

V mexickém městě Santa María del Tule mají tento impozantní jehličnan, tisovec druhu Taxodium mucronatum. Je to strom s nejtlustším kmenem na světě – jeho průměr ve výšce 140 cm činí 11,62 metru.

Foto Petr Jan Juračka.

Březnovým bonusem jsou dva české geografické rekordy – nejmenší město a největší vesnice.

Nejmenším městem ČR je Přebuz v Karlovarském kraji. K 1. lednu 2014 měla pouhých 72 obyvatel. Město vzniklo patrně roku 1347 blízko bohatých cínových dolů. V dějinách Přebuzi se střídala období rozkvětu i úpadku dolování, nicméně ještě před 2. světovou válkou tu žilo skoro 3 000 lidí, většinou německé národnosti. Zásadním zlomem byl pak poválečný odsun Němců.

Dnes už se v Přebuzi cínové rudy netěží a stalo se z ní spíš rekreační středisko. V okolí obce je několik chráněných rašelinišť a vřesovišť se vzácnou faunou i flórou.

Z historických měst je nejmenší Rabštejn nad Střelou ležící severně od Plzně (23 stálých obyvatel). Rabštejn však v roce 1980 ztratil postavení samostatné obce a stal se součástí Manětína.

Přebuz, část města s kostelem. Zdroj Wikimedia Commons, autor Biodedek, licence CC BY-SA 3.0.

Největší „vesnicí“, tedy přesněji obcí, která nemá statut města, je Jesenice jihovýchodně od Prahy. K 1. lednu 2014 tu žilo 7 884 trvale hlášených obyvatel. První zmínka o Jesenici pochází už z roku 1088, ale až do začátku dvacátého století to byla celkem běžná, nepříliš velká středočeská obec.

V éře Československa tu však rostl počet obyvatel a nárůst se dramaticky zrychlil po revoluci v roce 1989. Roku 1921 žilo na nynějším katastru Jesenice 1 200 lidí, roku 2000 už to bylo 2 281 lidí a dnes počet obyvatel atakuje osmitisícovou hranici.

Obec je typickým příkladem takzvané suburbanizace: intenzivně se zde staví rodinné domy, do nichž se stěhují lidé z Prahy. Jesenice se tak vlastně stává pražským předměstím.

Kalendář přírodních rekordů na rok 2015 vznikl díky projektu OP VK „Propagace přírodovědných oborů prostřednictvím badatelsky orientované výuky a popularizace výzkumu a vývoje, reg. č. CZ.1.07/2.3.00/45.0028,“ který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.