Předvánoční speciál: Vánoce a demografie

„I stalo se v těch dnech, vyšlo poručení od císaře Augusta, aby byl popsán všecken svět. To popsání nejprvé stalo se, když vládařem Syrským byl Cyrenius. I šli všickni, aby zapsáni byli, jeden každý do svého města. Vstoupil pak i Jozef od Galilee z města Nazarétu do Judstva, do města Davidova, kteréž slove Betlém, (proto že byl z domu a z čeledi Davidovy), aby zapsán byl s Marií, zasnoubenou sobě manželkou těhotnou. I stalo se, když tam byli, naplnili se dnové, aby porodila. I porodila Syna svého provorozeného, a plénkami ho obvinula, a položila jej v jeslech, proto že neměli místa v hospodě. A pastýři byli v krajině té, ponocujíce, a stráž noční držíce nad svým stádem. A aj, anděl Páně postavil se podlé nich, a sláva Páně osvítila je. I báli se bázní velikou. Tedy řekl jim anděl: Nebojtež se; nebo aj, zvěstuji vám radost velikou, kteráž bude všemu lidu. Nebo narodil se vám dnes spasitel, kterýž jest Kristus Pán, v městě Davidově.“ (Bible svatá, Nový zákon, Evangelium podle Lukáše, kapitola 2.)

Citované řádky popisují, za jakých okolností došlo k Ježíšovu narození, které je předmětem oslav vánočních svátků. Nás teď tolik nezajímá, že byl položen do jesliček. To je obecně známé z mnoha vánočních koled a nepochybně to pomáhá charakterizovat sociální i hospodářskou situaci oné doby.

Pro demografii je zde zásadní samotný akt narození. Tato vědní disciplína se zabývá reprodukcí obyvatelstva, takže kromě jiných událostí studuje také proces rození (počty narozených, plodnost, porodnost atd.).

Uvedená citace obsahuje ještě jednu podstatnou informaci. Josef se svou ženou Marií se vydali do Betléma proto, že vešlo v platnost nařízení císaře Augusta provést sčítání lidu. Pokud by sčítání neprobíhalo, velmi pravděpodobně by se Ježíš narodil v Nazaretu. Betlémská hvězda by tedy nebyla betlémskou, v koledách by se nezpívalo „Půjdem spolu do Betléma…“ nebo „V Betlémě na seně…“. Sčítání lidu jsou dodnes zcela mimořádnou statistickou událostí, jež má svým obsahem nejblíže právě k demografii.

Vánoční svátky však měly v historii také zcela reálný (i když nepřímý) vliv na demografii – a mají ho dodnes. Pro důkaz můžeme sáhnout přímo do moderních statistických dat. Vánoce nejsou jen Štědrý den plný dárků a dva následující sváteční dny, dnes většinou spojené s návštěvami rodiny, sledováním pohádek a hlavně stolem plným dobrot.

K Vánocům neodmyslitelně patří rovněž Advent, který byl dříve obdobím půstu. V takové době nebylo běžné pořádat oslavy, jako například svatby. Tradičně tedy v obdobích křesťanských svátků (především Velikonoc a Vánoc) můžeme v minulosti pozorovat nižší výskyt takových událostí. Vliv Velikonoc dnes není na sezónním průběhu sňatků v zásadě již patrný. Ovšem prosinec, měsíc svátků vánočních, se stále vyznačuje spíše nižším počtem svateb. Samozřejmě tomu nahrává i studené počasí.

Graf znázorňuje měsíční (sezónní) indexy vyjadřující koncentraci sňatků do jednotlivých měsíců v letech 2000 až 2011 v České republice. Prosincové hodnoty jsou barevně odlišeny. Sezónní index rovný jedné označuje průměrný měsíc, hodnota 2 znamená, že se v daném měsíci koná dvakrát více sňatků, než by odpovídalo průměru. Hodnoty prosincových indexů ukazují, že jeho obliba pro uspořádání svatby v čase neustále klesá – roku 2011 se v České republice konala během prosince jen asi třetina sňatků v porovnání s „průměrným měsícem“.

Sezónní indexy byly vypočteny pomocí metody X12 ve statistickém software SAS za využití dat Českého statistického úřadu.

Horní obrázek: Papírový betlém (výřez). Zdroj Wikimedia Commons, autor 4028mdk09, licence Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported. Úpravy Jan Kolář.