Ponurá atmosféra Transylvánie se vytrácí?

Současně není úplně jednoduché předem odhadnout její výskyt, jelikož existuje velké množství ovlivňujících činitelů. Mezinárodní vědecký tým pod vedením Ivy Hůnové z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se nyní soustředil na vliv terénu, jako velmi významného, avšak prozatím dostatečně neprozkoumaného faktoru ovlivňující výskyt mlh.

Nynější výzkum navázal na dřívější studie týmu doc. Hůnové, které se pečlivě zabývaly změnami a vlivem na výskyt mlh, konkrétně rolí meteorologie, znečištění ovzduší a také dlouhodobými trendy ve střední Evropě. K výzkumu vlivu terénu na výskyt mlh se nyní vydali do Rumunska, jelikož se jedná o, k tomuto účelu, velmi vhodnou oblast. Můžeme zde totiž nalézt jak mořské pobřeží a nížiny, tak i vysokohorské polohy.

Aby byly postiženy veškeré typy terénu, odborníci zkoumali rozsáhlý soubor dat z 56 profesionálních meteorologických stanic nacházející se v rozdílných přírodních a geografických podmínkách v nadmořských výškách od 13 m n. m. do 2 504 m n. m. Jako základní parametry zvolili kromě nadmořské výšky také sklon a geomorfologický tvar reliéfu, jež určili s pomocí dat z geografického informačního systému ArcGIS. K výzkumu vědcům dále posloužily denní záznamy výskytu mlh z dlouhodobého monitoringu, z období mezi lety 1981 a 2017, aby určili jak vliv terénu na průměrný výskyt mlh, tak na možné změny dlouhodobého (ročního) trendu a sezónnosti. Jako den s mlhou byl přitom považován ten, během něhož se vyskytla alespoň jedna epizoda s horizontální dohledností menší než 1 km.  Analýzy byly prováděny pomocí dvou statistických zobecněných aditivních modelů GAM (generalised aditive model), které umožnily řešení nelineárních trendů na všech 56 meteorologických stanicích a zejména určení interakcí mezi jednotlivými faktory.

Ukázalo se, že dnů s mlhou na území Rumunska z dlouhodobého hlediska výrazně ubývá, a to během celého roku, pouze v zimním období byl pokles nejméně výrazný. Nadmořská výška přitom hrála všeobecně velmi významnou roli. Vesměs byl výskyt mlh častější na horách, zároveň však v závislosti na nadmořské výšce docházelo také k odlišnému vývoji výskytu mlh během roku, s nejvyšším rozdílem v létě a na podzim. I když účinky dalších parametrů, a to sklonu a geomorfologického tvaru reliéfu se ukázaly samostatně jako málo významné, ve vzájemné interakci představovaly podstatný vliv na výskyt dnů s mlhou.

Výsledky nedávno vyšlé studie představily nový přístup ke studiu výskytu mlh, což má významný přínos, jelikož je možné jej aplikovat i na další oblasti Evropy s podobnými klimatickými podmínkami a stanovit tak chování tohoto stále obtížně předvídatelného meteorologického jevu.