Peří jako indikátor původu

Proto existuje mezinárodní projekt, který mimo jiné podrobně sleduje pohyb husy velké (Anser anser), největší z rodu Anser. Jedním z členů a koordinátorem mezinárodního projektu je také Michal Podhrázský ze ZOO Dvůr Králové a katedry zoologie PřF UK.

V nedávném výzkumu se vědci zaměřili na původ jednotlivých jedinců husy velké, která má zimoviště v přírodním parku Camargue v deltě Rhôny na jihu Francie. Zkoumali mimo jiné i to, zda pocházejí z České republiky, kde v současné době mají také svá hnízdiště a pelichaniště. Na pelichaniště odlétají ptáci, kteří v daném roce nezahnízdí. Jedná se zejména o mladé jedince (husa velká začíná reprodukci ve druhém až třetím roce života)  Odebrali vzorky peří z celkem 147 jedinců během lovných sezón 2008–2009 a 2017–2018, které později analyzovali s použitím stabilních H izotopů (δ2H), které pomohly určit jejich původ. Hodnoty δ2H v peří a ve srážkách v oblasti, kde jedinci vyrůstali, spolu dobře korelují. Proto byly určeny hodnoty stabilních izotopů vodíku na základě srážkových vod vegetačního období, dále kalibrovány pomocí rovnice pro kachnu divokou na základě hodnot keratinového standardu δ2H, neboť rovnice pro husu velkou zatím nebyla stanovena.

Studium stabilních H izotopů ukázalo, že jejich hodnoty v analyzovaných perech byly konzistentní, s geografickým původem napříč Evropou v pásmu shodné zeměpisné šířky sahající od Velké Británie přes střední Evropu, s výrazným zastoupením zejména Polska a severovýchodního Německa. Husy velké ve Velké Británii však buď na britských ostrovech zimují nebo jsou tzv. ferální, na ostrovech hnízdí i zimují. Vědci proto dospěli k závěru, že husy velké pocházely zejména ze severu střední Evropy, jako jádro označili Polsko a severovýchodní Německo. Přesto však nebyla Česká republika vyloučena jako oblast původu, pouze zde byla vyhodnocena menší pravděpodobnost výskytu. Výsledky s sebou, jako u každého modelu, nesou určité procento nejistoty. Na rozdíl od izotopů uhlíku nebo dusíku se však jeví izotopy vodíku jako nejpřesnější, neboť prostorové rozdíly izotopů uhlíku v Evropě jsou velmi malé a u izotopů dusíku jsou značné pochybnosti v určení v souvislosti s antropogenními vlivy. 

I tak byly výsledky překvapivé, neboť většina hus velkých označená kroužky, uváděla původ z České republiky. Ke kroužkování však dochází u mladých jedinců brzy po vylíhnutí, kdežto výsledky stabilních izotopů neukazují původ, ale místo, kde ptáci rostli nebo pelichali. Mohlo se tak stát, že zimující ptáci na jihu Francie, kteří se vylíhli na našem území, v posledních letech pelichali na území Polska a severovýchodního Německa.

Konečné výsledky kombinace stabilních izotopů a kroužkování udávají původ husy velké, která zimuje na jihu Francie, ve střední Evropě, konkrétně v České republice, Polsku a severovýchodním Německu. Vyvrací tím původ husy velké v severských zemích (Norsko, Švédsko), které obecně zimují v severovýchodní Francii a na pobřeží Atlantského oceánu. Tato informace je klíčová pro celkový management v podobě např. změny legislativy a předpisů v oblasti lovu a nový mezinárodní plán péče pro severozápadní/jihozápadní evropské populace, který většinou zvažuje pouze chov ptáků ve Fennoskandinávii (Skandinávie, Finsko, Karélie, poloostrov Kola) a západní Evropě.