Nezapomeňme na alzheimera

Pracovně se vám říká „holky s Alzheimerem“, jak ale vlastně zní název vašeho týmu?

Je pravda, že větší část našeho popularizačního týmu tvoří ženy – Bára Černá, Alice Foltýnová, Denise Greco, Petra Pohanová, Nicol Schlezingerová a Petra Tabáková, ale postupně se k nám přidali i dva kolegové ze zoologie Martinem Kocourkem a Yicheng Zhang. Díky zoologům můžeme náš výklad o Alzheimerově chorobě doplnit o výstavku mozků od obojživelníků až po savce. Náš tým jsme pojmenovali „Nezapomeňme na Alzheimera“ a je možné nás najít na facebookové stránce se stejným názvem.

Jak a kdy tým vznikl? A co bylo vlastně impulsem pro jeho vznik?

Rozhodli jsme se věnovat popularizaci Alzheimerovy choroby dva roky zpátky. Pro nás to znamená zpestření mimo laboratoř a hlavně hned vidíme výsledek naší práce. V každodenním životě se setkáváme s mylnými nebo nepřesnými představami ohledně Alzheimerovy choroby a demencí obecně, tak se snažíme přispět k lepší informovanosti veřejnosti. Situace se zlepšila právě díky Alzheimer nadačnímu fondu a dalším organizacím hlavně z hlediska prevence onemocnění a péče o pacienty. My se také snažíme věnovat prevenci, a jelikož jsme vědci, tak se návštěvníci dozví i o zajímavostech ze současného výzkumu Alzheimerovy choroby a v případě zájmu sdílíme, jak probíhá výzkum v naší laboratoři prostřednictvím videí a fotografií.

Alzheimerova choroba (dále jen AD) patří k onemocněním, která jsou poměrně dost medializována. Daří se podle vás médiím vysvětlit podstatu a hlavní rizika? V jakém směru by se měla informovanost zlepšit?

Alzheimerova choroba nemá jednu příčinu, ale vzniká kombinací mnoha rizikových faktorů. Hodně z nás má přirozenou tendenci hledat přímou příčinu a hlavně jednoduché řešení, což se projevuje i v médiích. Na letošním Veletrhu vědy se nás spousta lidí ptala, jestli hliník způsobuje Alzheimerovu chorobu, protože se to dozvěděli z médií. U mozků pacientů s Alzheimerem se naměřily zvýšené hodnoty hliníku, Mozky pacientů mají zeslabenou tzv. hematoencefalickou bariéru (bariéra mezi mozkem a krví), a tak se do mozkové tkáně dostane i to, co by jinak neprošlo, takže zvýšená hladina hliníku může být pouze důsledkem a ne příčinou. Z toho vyplývá, že je potřeba tuto skutečnost lépe prozkoumat, i když z médií vyplynulo, že je to jasná příčina. Když pak ale o pár let později případně vyjde najevo, že to tak není, lidé pak mají přirozenou nedůvěru k výzkumu jako takovému. Nemyslím si ale, že se pokaždé jedná o chybu médií, protože interpretovat nejnovější poznatky jednoduše a zároveň přesně je složité. Nicméně co se týče prevence, tak se domnívám, že média informují veřejnost dostatečně, viděla jsem v letošním roce sdílená doporučení od WHO.

5. Spolupracujte s nějakými nadačními fondy nebo jinými institucemi?

Zatím jsme navázali spolupráci s Alzheimer nadačním fondem, s jehož podporou jsme zorganizovali v letošním roce stánek na Veletrhu vědy. Alzheimer nadační fond také nabízí stipendia pro vědce a vedoucí naší laboratoře Mgr. Petr Telenský, Ph.D. se tak za jeho finanční podpory zúčastnil stáže ve Finsku.

O příčinách AD se zatím stále spíše spekuluje, u tzv. sporadické varianty se mluví hlavně o rizikových faktorech. Které z nich byste vy vypíchla jako nejzávažnější?

Nejzávažnější rizikové faktory u sporadické formy jsou věk, výskyt v rodině a ApoE4, tedy E4 varianta apoliproteinu E. U sporadické formy ApoE4 představuje rizikový faktor, Alzheimerova demence se může rozvinout i u lidí, kteří nenesou E4 variantu genu a zároveň bylo prokázáno, že někteří její nositelé nikdy Alzheimerovou demencí netrpěli. V tom je hlavní rozdíl oproti tzv. familiární Alzheimerově chorobě, která je geneticky podmíněná a mutace v příslušných genech bohužel vedou k rozvoji demence určitě a u jednoho genu je pravděpodobnost 95%. Mezi další rizikové faktory patří například kardiovaskulární onemocnění, diabetes, deprese, stres nebo závažná poranění hlavy.

Medikace choroby nemá příliš dobré výsledky. Jsou ještě jiné, nefarmakologické, postupy, jak rozvoj nemoci zpomalit? Slibně prý vypadá radikální změna životního stylu.

Ano, až třetinu případů Alzheimerovy demence lze předejít zdravým životním stylem. Pomáhá fyzická aktivita, u starších lidí se doporučují hlavně procházky. Ze stravy vychází dobře středomořská dieta a hlavně ti, co mají problémy s cholesterolem, by se měli vyvarovat tučných jídel. Je potřeba také minimalizovat nedostatek spánku, stres a pocit osamělosti, ze studií vyplývá, že je důležité mít někoho blízkého, komu se můžeme svěřit. Nefarmakologické terapie jako je kognitivní terapie nebo terapie hudbou mají pozitivní vliv na náladu člověka a jeho interakce s okolím i v pozdějších stádiích. Kognitivní terapie krátkodobě zlepšuje některé složky paměti.  Je důležité se prevenci věnovat a navštívit lékaře, jakmile na sobě pozorujeme zhoršení našich mentálních schopností. Může se totiž jednat o tzv. mírnou kognitivní poruchu, která je na rozdíl od demence v mnohých případech zvrátitelná, ale pokud se neřeší, tak se v demenci rozvine určitě.

Má výzkum vliv na váš osobní život? Přemýšlíte víc nad svým životním stylem?

Snažím se pravidelně cvičit a jíst vyváženě. Obecně si ale myslím, že problém nastává hlavně ve chvíli, kdy je člověk v pokročilém věku, je v důchodu a celý den doma a v některých případech bohužel sám. Dokud chodíme do práce, tak pohyb máme a jsme v pravidelném kontaktu s lidmi.

Viděli jste film Still Alice (Pořád jsem to já) s Julianne Moore? Je podle vás realistický?

Julianne Moore svojí roli ztvárnila přesvědčivě a hlavně díky ní film realistický je. Pár nepřesností lze postřehnout, například: pro Alzheimerovu demenci je typický pozvolný průběh a i když samozřejmě individualita hraje roli, tak by se za tak krátkou dobu stav hlavní postavy takhle výrazně nezhoršil. Nicméně symptomy jsou zachyceny správně a odpovídají postupnému poklesu kognitivních funkcí, který je pro Alzheimerovu chorobu typický. Ve filmu vidíme problémy s pamětí, u Alzheimerovy choroby je typické, že dochází k poruše ukládání paměťové stopy, pacient si nezapamatuje, co měl k večeři, ale v počátečním stádiu ví, jak vypadal jeho svatební den před 40 lety. Poté pozorujeme, jak se hlavní hrdinka ztrácí ve známém prostředí a následně je zasažena jemná motorika, když má velký problém si zavázat tkaničky u bot. Pozorujeme ji, jak přestává mít schopnost správně artikulovat, ale už není zachyceno poslední stádium, kdy je zasažena integrita osobnosti a objevuje se chování atypické pro danou osobu.  

Pravidelně se také s Přírodovědci.cz účastníte akcí pro širokou veřejnost. Co je nejobvyklejší otázkou návštěvníků? Co mají s tímto onemocněním spojeno?

Nejčastěji dostáváme otázky na prevenci a léčbu Alzheimerovy choroby, tedy na to, co každý může udělat, aby snížil riziko nástupu demence. Často se stává, že návštěvník o Alzheimerovi už něco četl nebo slyšel a naším úkolem je tyto informace upřesnit a v případě zájmu i rozšířit. Čas od času se objeví někdo, kdo po nás chce vyšetřit, jestli se u něj demence neprojevuje, což není v naší kompetenci.

Jaké jsou vaše plány do budoucna? Chcete se výzkumu AD věnovat i nadále?

Ano, ráda bych pokračovala ve výzkumu a zároveň se nadále věnovala popularizaci. V současné době přemýšlíme nad tím, jaké další projekty bychom mohli zrealizovat. Na akcích jako je Veletrh vědy, Festival vědy nebo Muzejní noc nám nejvíce vyhovuje jejich formát – je tam prostor s každým probrat, co ho zajímá a přizpůsobit výklad odbornosti daného jedince, což tedy minimalizuje špatné pochopení dané problematiky. Spousta návštěvníků však po nás chtěla nějaký kontakt a případně informace o dalších popularizačních akcích, a proto jsme se založili facebookovou skupinu, kde se nám kdokoliv může ozvat.

Na otázky nám odpovídala Alice Foltýnová, neformální vedoucí skupiny.