Jak moc ovlivňují města ptačí životy?

Na to se zaměřila mezinárodní evropská vědecká skupina, ve které byla zastoupena i Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy - na výzkumu podílel mimo jiné profesor Jiří Reif z Ústavu pro životní prostředí, a to zejména při plánování projektu. Insektivorní, tedy hmyzožraví ptáci, by podle autorů totiž mohli být negativně ovlivněni právě ochuzením hmyzích společenstev.

Sběr dat pro výzkum probíhal ve 14 evropských městech, mezi kterými nechyběla ani Praha. Studie rozdělila celkem 126 pozorovaných druhů ptactva pro porovnání do tří skupin: zrnožravé, hmyzožravé a všežravé. Data byla sbírána roku 2018 v období hnízdění jednotlivých druhů. V jednotlivých městech byly vyznačeny pozorovací body, ze kterých byli ptáci následně sčítáni zkušenými ornitology. Na základě získaných informací byla určena druhová bohatost a rozdělení do potravních kategorií. Nakonec byla do analýzy zahrnuta i míra znečištění umělým světlem a hlukem.

Zatím se možná ptáte: jak může umělé noční osvětlení škodit hmyzu? Pro to existuje hned několik odpovědí. Jednotlivé světelné zdroje jsou pro hmyz sice atraktivní, rozsáhlejší světelné znečištění je pro něj ale škodlivé z několika důvodů. Pravidelné každodenní přesouvání v malém měřítku se může rovnat rozsáhlým migracím, a tím hmyz vyčerpávat, přičemž dochází k jistému narušení přirozených vzorců pohybu, a mění se tak i rozmístění hmyzu v krajině. Koncentrace pod zdroji světla také činní hmyz náchylnější k predaci. Noční osvětlení může k aktivitě vybudit i denní druhy hmyzu, které ale nejsou specializovány pro získávání potravy v noci ani na aktivitu v chladnějších teplotách. V neposlední řadě je ovlivněn i vývoj nedospělých jedinců a rozmnožovací instinkty. Vyčerpání, rozhození diurnálních rytmů i rozmnožování, to vše pak má za následek nutný úbytek hmyzu. Se stoupajícím osvětlením také klesá jeho heterogenita, a to i přes to, že se ve městě nachází určité množství zeleně.

Touto skutečností byly ovlivněny jak městské, tak rurální (polní, lesní) druhy ptáků, a to poukazuje na fakt, že míra vlivu nočního osvětlení na ptačí společenstvo závisí na druhu jeho potravy, nikoliv jeho výskytu. Ovlivněni byli, dle předpokladů, zejména hmyzožraví a všežraví ptáci. Výzkum hovoří i o vlivu hluku, nepřichází však s novými poznatky, a proto je zapotřebí dalších pozorování pro nová zjištění. Dle dřívějších studií se mohou ptáci přizpůsobit vysoké úrovni hlukového znečištění tím, že pouze upraví své hlasové projevy a na osídleném území zůstanou. Vliv hluku na ptačí společenstva tak nemusí mít velký nebo žádný dopad. Závěrem navíc vědci doplňují, že samotná městská zeleň druhovou bohatost nenavýší; klíčem k ní je zejména její heterogenita. Doporučení je sice směřováno urbanistům a architektům, i Vy ale můžete nepatrně přispět k rekonvalescenci přírody vědomým rozvržením Vaší zahrady či regulací venkovního osvětlení.