Jak by vypadal svět bez žížal?

Víte třeba, co je hlavní zásluhou žížal, termitů, mnohonožek a jim podobných? Správně, jsou to totiž rozkladači (saprofágové). A že by bez půdních bezobratlých byl povrch Země zřejmě z velké části stále pokrytý opadem? I to je možné. Ukazují to zcela nové poznatky, jež vyneslo na světlo rozsáhlé review, na kterém se v rámci velkého mezinárodního týmu podílela řada autorů z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké Fakulty Univerzity Karlovy (Dr. Petr Heděnec, Dr. Jabbar Moradi, prof. Jan Frouz a prof. Pavel Kindlmann). Článek, který vyšel v časopise Scientific Reports, je vůbec první studií, která takto kvantifikuje vliv různých skupin bezobratlých na zpracování opadu v globálním měřítku.

Práce autorů spočívala v analýze nepřeberného množství výsledků již publikovaných studií – například globální odhad biomasy půdní fauny napříč rozličnými biomy stanovili na základě více než 1000 dosavadních výsledků. Více než 200 měření zase přispělo k určení spotřeby opadu půdní faunou. I s dalšími studiemi jsou v review celkově zahrnuty výsledky z více než 2000 pozorování. A co tedy z tak rozsáhlé analýzy dat vyplynulo?

Tak například vědci dokázali, že celková biomasa půdní fauny se mezi biomy zásadně liší. Závisí především na rozdílném klimatu, druhu půdních složek nebo poměru zastoupení uhlíku a dusíku v půdě. Rešerše literatury také ukázala nejrozsáhlejší zastoupení  půdní fauny v travních porostech mírného pásma. Pro přehled, biomasa klesá směrem z mírného pásma k pouštním biomům takto: boreální les > les mírného pásma > tropické travní porosty > tundra > tropický les > středomořské ekosystémy > pouštní a polopouštní biomy. Tipnete si, jaký zástupce půdních bezobratlých je u nás nejvíce zastoupen? Pokud jste odpověděli žížala, máte pravdu. Studie prokázala její nejvyšší zastoupení v půdách lesů mírného pásma, přičemž v travnatých oblastech dominovali všežravci a v tropických zase termiti. Hlavním zjištěním je celkový odhad spotřeby roční opadové biomasy bezobratlými – napříč biomy je to přibližně 50 %. Na pouštích se může rozklad opadu bezobratlými pohybovat pouze kolem 14 %, v mírných travnatých oblastech pak může dosáhnout i více než 100 %.

Půdní bezobratlí jsou významní nejen přeměnou půdní organické hmoty a recyklací živin. Navzdory své malé velikosti se svou činností mohou podílet i na zadržování vody v krajině, zásobách živin anebo tvorbě půdních agregátů. Určitá část půdní fauny ovlivňuje rozklad i jinak, než přímou konzumací – například nepřímým narušováním její struktury tak přispívá ke snadnější kolonizaci opadu půdními mikroorganismy – bakteriemi a houbami. A abychom nezůstali jen u nám známých žížal – nenápadnou, ale významnou, součástí půdní fauny jsou například i protista, hlístice, larvy hmyzu a mnoho dalších. Výsledky tohoto článku jasně dokazují, jak moc je půdní fauna důležitá, ačkoli může být často přehlížená a její vliv se nám může zdát zanedbatelný. Významným výsledkem kromě procentuálního vyjádření ročního zpracování opadu je i to, jak moc se mechanismus fungování saprofágů liší v jednotlivých klimatických pásmech.