Fakultní příměstský tábor - tradiční zakončení prázdnin

Příměstské tábory v současném formátu a s víceméně totožným týmem fungují od roku 2013. Vznikly z popudu někdejšího vedení fakulty a jejich cílem je propagace přírodních věd a přírodověd-ných oborů, které se vyučují na Přírodovědecké fakultě.

Tábor má pouze jeden běh, obvykle v předposledním srpnovém týdnu. Stejný tým totiž pořádá i pobytový tábor Běstvina v Železných horách a na víc akcí již nezbývá jeho členům kapacita. I tak jde o 6 - 7 týdnů intenzivního nasazení. V minulosti byla účast na příměstském táboře zhruba od 30 do 60 dětí, výjimečně pak i 80. Letošní ročník s 95 dětmi byl tedy co do účasti rekordní.

Na táboře jsou děti rozděleny do 4 víceméně samostatných skupin. Pro tyto skupiny je připraven program zaměřený na všechny obory, které se na PřF UK studují: biologii, chemii, geografii a geologii. Každá skupina pak postupně v různém pořadí absolvuje každý z odborných programů uvedených oborů.

Poslední den tábora pro skupiny připraven společný program - např. ukázka skleníků, herpetologie nebo návštěva Hrdličkova muzea. Připraveny jsou i přírodovědně zaměřené sportovní hry (běh s geologickým kladívkem, stavění molekul) a v neposlední řadě "vysokoškolské" zkoušení, které prověří, co se děti během táborů naučily. Na závěr děti čeká symbolická promoce v učebně CH1, což je jakási odměna za jejich úsilí.

Děti rovněž sbírají body za splněné úkoly a ty nejlepší jsou odměněny. Jako obvykle se našli jedinci, kteří ostatní svými vědomostmi o několik úrovní převyšují. Letos byli hned dva. Anička, studentka gymnázia J. G. Jarkovského, která v září nastupuje do sekundy, ztratila pouhého ½ bodu! A budoucí třeťák Honzík ze ZŠ Jeremenkova zaostal jen o další ½ bod. Oba již tábor navštívili opakovaně a chystají se sem i v příštím roce. Aničku nejvíc baví biologie, Honzíka zase chemie.

A jak se na celou akci dívá Veronika Sutrová, jedna z hlavních organizátorek? 

Jak hodnotíte letošní ročník příměstských táborů?

Určitě se nechceme hodnotit sami, optimální bude, pokud se zeptáte samotných dětí anebo i rodičů. Nicméně první ohlasy od dětí i rodičů směrem k nám byly veskrze pozitivní a o to nám jde zejména. Určitě by se nějaké chybičky našly, ale program byl bohatý a dětem se dle všeho líbil a hodně si toho i zapamatovaly, což ukázalo naše závěrečné vysokoškolské "zkoušení". Takže z naší strany panuje spokojenost.

Ovlivnil velký zájem organizaci táborů?

Samozřejmě ovlivnil, potřebovali jsme více učeben a zejména lektorů, i materiálně to bylo náročnější, zejména s ohledem na pořízení a přesuny materiálu a vybavení. Ale zvládli jsme to. Využili jsme 2 laboratoře a 6 poslucháren fakulty, včetně té největší na sekci chemie. Naštěstí se tábory konaly o prázdninách, takže s uvolněním poslucháren nebyl problém, v běžném roce jsou totiž posluchárny beznadějně vytížené. A také nám neuvěřitelně vycházeli vstříc všichni vyučující, kteří v posluchárnách měli nějaký program a také všichni z údržby a úklidu, za což jim moc děkujeme.

Množství komunikace s rodiči a vše ostatní bylo také náročnější, práci jsme si museli rozdělit, ale i to jsme si zvládli. Největší problém tak byl asi s tím sehnat všechny členy týmu, ať už jde o lektory, zdra-votníky nebo i ty, co se starají o "černou" práci okolo. Odměny za vedení dětí nejsou nijak horentní a my se navíc nespokojíme jen tak s někým, vyžadujeme odbornou fundovanost, znalosti i zkušenosti při práci s dětmi. Vzhledem k velkému zájmu o tábory nebylo jednoduché sehnat dostatečný počet vedoucích a lektorů, ale nakonec se to podařilo.

 Lišil se nějak program od předchozích ročníků? 

Ano, lišil a to poměrně významně. Program rok od roku měníme a ono by to asi ani jinak nešlo. Na tábor smí děti od 6 do 10 let a mnoho dětí z předchozích ročníků táborů se účastní i ročníků dalšího. Máme i řadu dětí, které navštívily všechny dosavadní ročníky a letos s námi byly poprvé na pobyto-vém táboře (kam zase bereme děti mezi 10. a 15. rokem). Pokud bychom program opakovali, tak bychom tuto skupinu dětí nudili. Takže program vždy připravujeme do značné části nový. Na druhé straně, ty nejoblíbenější části opakujeme každý rok. Děti by totiž nejspíš mrzelo, kdybychom jim neu-kázali pokusy s dusíkem či suchým ledem anebo kdyby si nepozlatily minci.

Pokud jde třeba o geologický program, ten je převážně zaměřen na paleontologii. Praha je v tomto směru nesmírně bohatou lokalitou, a proto můžeme každý rok lokality měnit. V chemii zase střídáme oblasti: předloni jsme se zaměřili na plyny, v loňském roce na fotografické techniky a letos třeba na chemii potravin. V biologii jeden rok dominuje botanika, další antropologie a letos pak např. mikroskopování listů rostlin či entomologie. A v geografii děti jednou pracují s GPSkami a povídají si o satelitech, podruhé se učí pracovat s mapami a letos měly program v pravdě kosmický a zaměřily se na rakety a materiály, z nichž jsou vyráběny. Program se tedy snažíme obměňovat každý rok, abychom dětem stále přinášeli něco nového, ale ty nejlepší a nejosvědčenější části se nezdráháme opakovat.