Drink už není fajn?

Konzumace alkoholu mezi mladistvými pod 18 let je sice zákonem zakázána, reálně k ní však dochází poměrně často a je považována za jedno ze závažných rizik pro jejich budoucí zdraví. Podle nedávných evropských výzkumů z průběhu posledního desetiletí však bylo zjištěno, že u dospívajících studentů ve věku 15–16 let dochází od přelomu tisíciletí k významnému poklesu v celkové konzumaci alkoholu. K tomuto obecnému trendu se v posledních obdobích přidali i adolescenti z Česka. Jaké jsou hlavní příčiny tohoto poklesu zanalyzoval Ladislav Kážmér z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje spolu s Pavlou Chomynovou z Národního ústavu duševního zdraví.

Mezi lety 1995–2011 spotřeba alkoholu v České republice mezi mladými nejdřív kontinuálně rostla, avšak následně došlo k poklesu, jehož výsledkem je dnes stav srovnatelný s úrovní z poloviny 90. let. Tento výrazný pokles nastal jak u dívek, tak u chlapců (u kterých je konzumace ve srovnání s dívkami obecně vyšší). 

Vzhledem ke klesající tendenci se vědci v minulosti zaměřovali na možné příčiny tohoto poklesu, a to zejména na přísnější alkoholovou politiku, zvýšení povědomí o důsledcích a zdravotních rizikách konzumace alkoholu, pokles společenské akceptace alkoholu z důvodu obavy z negativních důsledků, vliv rodičů a jejich výchovy na mladistvé, nebo na zvýšenou cenu alkoholu. Žádná z těchto příčin však dostatečně nevysvětlila nastávající změny.

Za důležitější se nyní považují zejména odlišné způsoby trávení volného času mladistvých, které jsou spojené i s nižší frekvencí návštěv různých zábavních podniků. Tyto změny se následně promítají i do nižší frekvence konzumace alkoholu, ke které v tomto věku nejčastěji dochází právě v rámci skupiny vrstevníků a kamarádů. Ke změnám v trávení volného času však u mladistvých nedochází jen tak spontánně. Naopak, tyto změny se nejspíš pojí s dynamickým vývojem ve světě současných informačních technologií, a to především ve smyslu rozvoje různých masových médií či služeb dostupných na internetu (sociální média a sdílení svého volného času „na síti“).

V současném podrobném výzkumu byla využita individuální data z mezinárodní studie ESPAD (European School Survey Project on Alcohol and Other Drugs) ze dvou průřezových vln v roce 2011 (3 699 studentů z 364 škol) a 2015 (2 738 studentů z 209 škol), která zahrnovala reprezentativní vzorky studentů mezi 15–16 lety. Respondenti odpovídali na otázky týkající se zejména množství a frekvence konzumace alkoholických nápojů, a to v různých časových úsecích. V návaznosti na tyto otázky byly kladeny dotazy na to, jak často chodí studenti ven s kamarády.

Výsledky tzv. mediační analýzy mezi jednotlivými vstupními proměnnými ukázaly zajímavé závěry. Ukázalo se, že největší vliv na sníženou konzumaci alkoholu mladistvými má pokles frekvence styku s vrstevníky, přičemž u dívek se jednalo o větší vliv (65,4–99,6 %) než u chlapců (51,1–62,7 %). Změna v trávení volného času se tak ukázala jako klíčová.

Studium příčin a faktorů směřujících ke konzumaci alkoholu, stejně jako i výzkum užívání jiných návykových látek, je u mladistvých obzvláště důležitý, neboť využití těchto znalostí může napomoci k lepšímu pochopení tohoto chování a v ideálním případě může také pomoct v předcházení nejrůznějších rizik a negativních dopadů na zdraví jedince. Zdraví adolescentů je totiž ve srovnání s dospělými charakterizováno zvýšenou zranitelností, jelikož citlivěji reaguje na negativní podněty působící zvenčí, včetně užívání návykových látek. V případě konzumace alkoholu náctiletými například dochází ke zvýšené pravděpodobnosti onemocnění jater či riziku rozvoje alkoholové závislosti. Intenzivní a opakovaná intoxikace alkoholem může dokonce vést i k nenávratnému poškození mozku, který se v případě dospívajících vyvíjí až do zhruba 25 let. Tak za zdravou společnost…třeba domácí limonádou…na zdraví!