Život na toxických ostrovech
Půdy kontaminované těžkými kovy se zpravidla nacházejí v okolí důlních ložisek, skládek nebo továren. Méně se však ví, že podobně toxická stanoviště se v přírodě vyskytují i zcela přirozeně.
2x Biolog
Cvrček polní patří mezi veřejnosti nejznámější druhy hmyzu. Skoro každý jej zná z dětských knížek, přesto ho málokdo viděl naživo. I z těchto důvodů získal pro letošek titul Hmyz roku.
Česká společnost entomologická letos již druhým rokem vyhlašuje kampaň Hmyz roku, jejímž cílem je prostřednictvím některého společensky, přírodovědně, ochranářsky i kulturně zajímavého druhu hmyzu propagovat důležitá témata související s hmyzem, biodiverzitou a stavem české krajiny. V letošním roce vyhlašuje ČSE hmyzem roku cvrčka polního (Gryllus campestris).
Cvrček polní patří mezi veřejnosti nejznámější druhy hmyzu. Skoro každý jej zná z dětských knížek, přesto ho málokdo viděl naživo. Cvrček získal své české jméno podle typického zvuku, takzvané stridulace, která pomáhá samečkům lákat samice. Na rozdíl od pohádkových cvrčků, ti praví nemají housličky, ale zvuk vydávají vzájemným třením křídel. Díky nezaměnitelnému vzhledu i nápadnému cvrkání může cvrčka bezpečně poznat téměř každý. Navíc v Česku prakticky nežije hmyz, se kterým by se dal cvrček snadno zaměnit.
Cvrčka polního najdeme zpravidla v teplejších oblastech Česka – velmi běžný je třeba na jihu Moravy, ve středních Čechách nebo na Žatecku. Dospělci se vyskytují od dubna do července, na podzim lze v krajině najít nedospělé jedince. Cvrček obývá suché úhory, meze, okraje polí i stepní stráně, v minulosti mu velmi vyhovoval tradiční způsob hospodaření v krajině. Na rozdíl od mnoha jiných nápadných druhů hmyzu cvrček v Česku neubývá. Naopak – v posledních letech zaznamenáváme jeho rychlé šíření směrem do chladnějších oblastí i vyšších nadmořských výšek. Důvodem je nejspíš postupné oteplování klimatu, které mu jako teplomilnému druhu vyhovuje.
Právě rychlé šíření cvrčka je zajímavý jev, do jehož dokumentace a výzkumu se může zapojit široká veřejnost. V rámci kampaně Hmyz roku proto ČSE pořádá projekt tzv. občanské vědy. Široká veřejnost se může zapojit do mapování výskytu cvrčka, stačí k tomu chytrý telefon a aplikace iNaturalist. Ta napomůže se správným určením cvrčka, a následně je skrz aplikaci možné údaj o pozorování s fotografií zadat do mapovací databáze. Každý jednotlivý nález, tak pomůže přesnějšímu pochopení důvodů a mechanizmů nejen cvrččí expanze ale i dopadů měnícího se klimatu na krajinu a přírodní rozmanitost. Zapojení široké veřejnosti se už v minulosti značně osvědčil například u výzkumu ptáků, motýlů nebo slunéček. Letos se tedy týká i cvrčka polního. I v letošním roce nabídne ČSE v tomto roce také exkurze pro veřejnost a přednášky, na kterých bude možné potkat nejen cvrčka, ale i mnoho dalších pozoruhodných zástupců naší hmyzí fauny.
https://www.entospol.cz/hmyz-roku-2022/
Foto v záhlaví Petr Šípek.
Půdy kontaminované těžkými kovy se zpravidla nacházejí v okolí důlních ložisek, skládek nebo továren. Méně se však ví, že podobně toxická stanoviště se v přírodě vyskytují i zcela přirozeně.
2x Biolog
Zrod krásných zelených tektitů, nalézaných především v jižních Čechách a na jižní Moravě, proběhl za velice dramatických okolností na západě dnešního Bavorska.
1x Geolog
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.