Není vítr jako vítr
Největší vliv na klima mají v karibské oblasti pasáty, které jsou součástí všeobecné cirkulace atmosféry, pozornost však na sebe strhávají spíše hurikány, plošně omezené poruchy atmosféry.
0x Magazín
V úterý 25. dubna se uskutečnil druhý ročník soutěže Map the System, která ukazuje, jak se dá přemýšlet nad komplexními problémy a proč jsou důležité odlišné úhly pohledu a různé názory.
Centrum pro přenos poznatků a technologií UK po roce znovu ožilo myšlenkami nadšených a hloubavých studentů a živou diskuzí nad rozličnými problémy současnosti. Odehrál se zde druhý ročník soutěže Map the System a Přírodovědecká fakulta UK v ní měla poměrně silné zastoupení. A to jak mezi soutěžícími, tak mezi dalšími účastníky večera.
Energií sršící moderátor a mentor soutěže, Radoslav Pittner, v úvodu večera představil hlavní myšlenku akce, která vznikla v Oxfordu a v České republice probíhá pod patronátem Univerzity Karlovy: Zásadní není najít rychlé řešení, ale do hloubky pochopit a popsat komplexní problém. Cílem celého projektu a soutěže je seznámit studenty se systémovým myšlením a ukázat, že viditelný problém je pouze špičkou ledovce. Pod hladinou vody se pak skrývá složitý a propojený systém, který je třeba zmapovat a pochopit, než se budeme snažit daný problém nějak řešit. „Používáme nástroje podporující systémové myšlení a snažíme se naslouchat systému a jeho aktérům,“ popisuje přístup Barbora Komberec Novosadová, garantka soutěže v ČR a mentorka soutěžních týmů.
Do soutěže Map the System se zapojilo přes 20 zemí z celého světa a více než 60 institucí. Na Univerzitě Karlově je soutěž úzce propojena s dvousemestrálním kurzem, který systémové myšlení představuje a uvádí do praxe. Studenti si vyberou téma i kolegy, se kterými následně v průběhu celého roku mapují a zpracovávají konkrétní projekt. Pro pochopení jednotlivých aktérů a souvislostí si vytvoří tzv. mapu problému a sepíšou písemný výstup. Profesor Jan Černý, člen odborné poroty a spoluzakladatel nového multioborového studijního programu Science na Přírodovědecké fakultě UK, vyzdvihl nástup systémového myšlení a zkoumání složitých sítí: „Lidé se rodí jako zvědavci a chtějí rozumět světu. Nerodí se jako biologové nebo chemikové. Proto je v dnešní době důležité přemýšlet komplexně.“ Důležitost systémové myšlení a nadšení studentů vypíchl i docent Vladimír Krylov, proděkan pro vědu, výzkum Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
„Naprosto klíčové je také to, jestli dokážete svou myšlenku prodat a přesvědčit ostatní,“ trefně popisuje princip soutěžního večera Martina Břeňová, vedoucí Nadace OSF. Na přesvědčení poroty (Martiny Břeňové, Jana Černého, Martina Ducháčka a Hany Kosové, ředitelky Centra pro přenos poznatků technologií) a publika však nemají soutěžící nijak moc času. Prezentace nesmí být delší než 7 minut, následuje pětiminutová debata s porotou a desetiminutová diskuze s publikem. Jasné sdělení složitého problému, vypíchnutí zásadních bodů a bryskní reakce na komentáře či dotazy poroty a publika jsou pro úspěch zásadní.
Během večera bylo představeno pět problémů a jejich analýz. Nejmenší soutěžní týmy čítaly pouze jednoho člověka (takové se během večera představily dva), v tom největším pracovalo pět členů a Přírodovědecká fakulta zde měla poměrně silné zastoupení. I tematicky byl večer velmi různorodý – řešily se problémy geopolitické, environmentální, či zdravotnické. Většina soutěžních vystoupení vyústila v žhavou debatu, kterou musel kvůli časovému plánu celé akce ukončovat moderátor. Nutno podotknout, že i tak se celý večer protáhl více, než organizátoři předpokládali. Debatu nadšených studentů, porotců a návštěvníků akce však nešlo tak jednoduše utnout. Na celé akci bylo totiž nejzajímavější a nejpřínosnější právě to, že vyvolávala debatu mezi lidmi s odlišnými názory a postoji. Atmosféra večera tedy krásně reflektovala průběh práce jednotlivých týmů, které se většinou sestávaly ze studentů s odlišným zaměřením a iniciovaly tak bádání v mezioborových tématech. Jednotlivé týmy sršely nápady a energií a obzvláště někteří získali opravdu velký vhled do tématu a velmi cennou schopnost jasně vyjadřovat své myšlenky a vést dialog.
Třetí místo vybojoval tým Nárůst obezity v ČR (Andrea Rychnová – PřF, Barbora Bryndová - PřF, Anežka Hálová - ETF, Vendula Kamlerová - FF, Eliška Selinger - 3.LF), který mapoval problematiku nadváhy a obezity a jejich nárůstu během pandemie covid-19. Druhé místo získal Dmytro Erdeli (FF) s tématem Stagnace eurointegrace Albánie. První místo a zároveň cenu publika vybojoval tým Trauma a porod v ČR (Johana Kužílková - PřF UK, Ema Dvořáková - FZS UPCE, Barbora Mudrová - FF UK, Johana Němečková - FF UK), který mapoval problematiku porodnictví, zdravotní péče a porodnického personálu. Obě ceny soutěžící studentky vybojovaly zaslouženě, jelikož i takto citlivé a potenciálně výbušné téma podaly jasně a srozumitelně, ukázaly velký vhled do problematiky a viditelný zápal pro zvolenou problematiku. Poukázaly na obrovský systémový problém nedostatečné komunikace zdravotníků a rodiček, absenci jednotných standardů v porodnické péči a stejně tak absenci kontinuální péče o rodičky. V diskuzi pak členky týmu obstály při dotazování porotců i při živé debatě s návštěvníky, které se účastnila například i dlouholetá porodní asistentka.
Vítězný tým teď čeká mnoho další práce. Spolu s mentory budou pracovat na zlepšení projektu a jeho prezentace, přepracování výstupů do angličtiny a následně zamíří na semifinále, které se bude konat 11. a 12. května. Pokud obstojí i zde, budou zastupovat Českou republiku na finále v Oxfordu. Jak podotkla Jitka Vlčínská, členka loňského vítězného týmu, Map the System ve skutečnosti není o soutěžení, ale o debatě a diskuzi a vítězný tým tak vlastně nevyhrál soutěž. Vyhrál sice finanční odměnu, ale především vyhrál odpovědnost věnovat se problému i nadále a vyhrál také další motivaci pomoci najít řešení alespoň jednoho komplexního problému.
Představení soutěžních týmů najdete zde (https://mapthesystem.cuni.cz/MTS-49.html#4) a zde (https://mapthesystem.cuni.cz/MTS-50.html).
Záznam ze soutěže:
Mgr. Veronika Rudolfová
Největší vliv na klima mají v karibské oblasti pasáty, které jsou součástí všeobecné cirkulace atmosféry, pozornost však na sebe strhávají spíše hurikány, plošně omezené poruchy atmosféry.
0x Magazín
Jak je magnetická síla převedena na neurální signál? Kde je a jak vypadá magnetoreceptor? Jak magnetickou informaci zpracovává mozek? Nic z toho nevíme.
0x Magazín
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.