Život na toxických ostrovech
Půdy kontaminované těžkými kovy se zpravidla nacházejí v okolí důlních ložisek, skládek nebo továren. Méně se však ví, že podobně toxická stanoviště se v přírodě vyskytují i zcela přirozeně.
2x Biolog
V úterý 25. dubna se uskutečnil druhý ročník soutěže Map the System, která ukazuje, jak se dá přemýšlet nad komplexními problémy a proč jsou důležité odlišné úhly pohledu a různé názory.
Centrum pro přenos poznatků a technologií UK po roce znovu ožilo myšlenkami nadšených a hloubavých studentů a živou diskuzí nad rozličnými problémy současnosti. Odehrál se zde druhý ročník soutěže Map the System a Přírodovědecká fakulta UK v ní měla poměrně silné zastoupení. A to jak mezi soutěžícími, tak mezi dalšími účastníky večera.
Energií sršící moderátor a mentor soutěže, Radoslav Pittner, v úvodu večera představil hlavní myšlenku akce, která vznikla v Oxfordu a v České republice probíhá pod patronátem Univerzity Karlovy: Zásadní není najít rychlé řešení, ale do hloubky pochopit a popsat komplexní problém. Cílem celého projektu a soutěže je seznámit studenty se systémovým myšlením a ukázat, že viditelný problém je pouze špičkou ledovce. Pod hladinou vody se pak skrývá složitý a propojený systém, který je třeba zmapovat a pochopit, než se budeme snažit daný problém nějak řešit. „Používáme nástroje podporující systémové myšlení a snažíme se naslouchat systému a jeho aktérům,“ popisuje přístup Barbora Komberec Novosadová, garantka soutěže v ČR a mentorka soutěžních týmů.
Do soutěže Map the System se zapojilo přes 20 zemí z celého světa a více než 60 institucí. Na Univerzitě Karlově je soutěž úzce propojena s dvousemestrálním kurzem, který systémové myšlení představuje a uvádí do praxe. Studenti si vyberou téma i kolegy, se kterými následně v průběhu celého roku mapují a zpracovávají konkrétní projekt. Pro pochopení jednotlivých aktérů a souvislostí si vytvoří tzv. mapu problému a sepíšou písemný výstup. Profesor Jan Černý, člen odborné poroty a spoluzakladatel nového multioborového studijního programu Science na Přírodovědecké fakultě UK, vyzdvihl nástup systémového myšlení a zkoumání složitých sítí: „Lidé se rodí jako zvědavci a chtějí rozumět světu. Nerodí se jako biologové nebo chemikové. Proto je v dnešní době důležité přemýšlet komplexně.“ Důležitost systémové myšlení a nadšení studentů vypíchl i docent Vladimír Krylov, proděkan pro vědu, výzkum Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
„Naprosto klíčové je také to, jestli dokážete svou myšlenku prodat a přesvědčit ostatní,“ trefně popisuje princip soutěžního večera Martina Břeňová, vedoucí Nadace OSF. Na přesvědčení poroty (Martiny Břeňové, Jana Černého, Martina Ducháčka a Hany Kosové, ředitelky Centra pro přenos poznatků technologií) a publika však nemají soutěžící nijak moc času. Prezentace nesmí být delší než 7 minut, následuje pětiminutová debata s porotou a desetiminutová diskuze s publikem. Jasné sdělení složitého problému, vypíchnutí zásadních bodů a bryskní reakce na komentáře či dotazy poroty a publika jsou pro úspěch zásadní.
Během večera bylo představeno pět problémů a jejich analýz. Nejmenší soutěžní týmy čítaly pouze jednoho člověka (takové se během večera představily dva), v tom největším pracovalo pět členů a Přírodovědecká fakulta zde měla poměrně silné zastoupení. I tematicky byl večer velmi různorodý – řešily se problémy geopolitické, environmentální, či zdravotnické. Většina soutěžních vystoupení vyústila v žhavou debatu, kterou musel kvůli časovému plánu celé akce ukončovat moderátor. Nutno podotknout, že i tak se celý večer protáhl více, než organizátoři předpokládali. Debatu nadšených studentů, porotců a návštěvníků akce však nešlo tak jednoduše utnout. Na celé akci bylo totiž nejzajímavější a nejpřínosnější právě to, že vyvolávala debatu mezi lidmi s odlišnými názory a postoji. Atmosféra večera tedy krásně reflektovala průběh práce jednotlivých týmů, které se většinou sestávaly ze studentů s odlišným zaměřením a iniciovaly tak bádání v mezioborových tématech. Jednotlivé týmy sršely nápady a energií a obzvláště někteří získali opravdu velký vhled do tématu a velmi cennou schopnost jasně vyjadřovat své myšlenky a vést dialog.
Třetí místo vybojoval tým Nárůst obezity v ČR (Andrea Rychnová – PřF, Barbora Bryndová - PřF, Anežka Hálová - ETF, Vendula Kamlerová - FF, Eliška Selinger - 3.LF), který mapoval problematiku nadváhy a obezity a jejich nárůstu během pandemie covid-19. Druhé místo získal Dmytro Erdeli (FF) s tématem Stagnace eurointegrace Albánie. První místo a zároveň cenu publika vybojoval tým Trauma a porod v ČR (Johana Kužílková - PřF UK, Ema Dvořáková - FZS UPCE, Barbora Mudrová - FF UK, Johana Němečková - FF UK), který mapoval problematiku porodnictví, zdravotní péče a porodnického personálu. Obě ceny soutěžící studentky vybojovaly zaslouženě, jelikož i takto citlivé a potenciálně výbušné téma podaly jasně a srozumitelně, ukázaly velký vhled do problematiky a viditelný zápal pro zvolenou problematiku. Poukázaly na obrovský systémový problém nedostatečné komunikace zdravotníků a rodiček, absenci jednotných standardů v porodnické péči a stejně tak absenci kontinuální péče o rodičky. V diskuzi pak členky týmu obstály při dotazování porotců i při živé debatě s návštěvníky, které se účastnila například i dlouholetá porodní asistentka.
Vítězný tým teď čeká mnoho další práce. Spolu s mentory budou pracovat na zlepšení projektu a jeho prezentace, přepracování výstupů do angličtiny a následně zamíří na semifinále, které se bude konat 11. a 12. května. Pokud obstojí i zde, budou zastupovat Českou republiku na finále v Oxfordu. Jak podotkla Jitka Vlčínská, členka loňského vítězného týmu, Map the System ve skutečnosti není o soutěžení, ale o debatě a diskuzi a vítězný tým tak vlastně nevyhrál soutěž. Vyhrál sice finanční odměnu, ale především vyhrál odpovědnost věnovat se problému i nadále a vyhrál také další motivaci pomoci najít řešení alespoň jednoho komplexního problému.
Představení soutěžních týmů najdete zde (https://mapthesystem.cuni.cz/MTS-49.html#4) a zde (https://mapthesystem.cuni.cz/MTS-50.html).
Záznam ze soutěže:
Mgr. Veronika Rudolfová
Půdy kontaminované těžkými kovy se zpravidla nacházejí v okolí důlních ložisek, skládek nebo továren. Méně se však ví, že podobně toxická stanoviště se v přírodě vyskytují i zcela přirozeně.
2x Biolog
Zrod krásných zelených tektitů, nalézaných především v jižních Čechách a na jižní Moravě, proběhl za velice dramatických okolností na západě dnešního Bavorska.
1x Geolog
Je to hrozně jednoduché, stačí se zaregistrovat, vyplnit o sobě všechny údaje a my ti pošleme Kartu přírodovědce s tvým jménem, na kterou můžeš čerpat mnoho výhod.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.