Barevnost světa je pro nás něčím samozřejmým. Již bližší pohled však ukazuje, že s barvami je to mnohem zamotanější, než by se zdálo. Jak se vlastně "rodí" barva? A jak se zvenku dostane do oka a odtud do mozku? Právě na takové otázky najdete odpověď v novém čísle fakultního časopisu.
Barevnost světa je pro nás něčím samozřejmým. Již bližší pohled však ukazuje, že s barvami je to mnohem zamotanější, než by se zdálo. Jak se vlastně "rodí" barva? A jak se zvenku dostane do oka a odtud do mozku? Právě na takové otázky najdete odpověď v novém čísle fakultního časopisu.
Nejdřív je potřeba se podívat
na to, proč se vůbec po zamrzlé kaluži klouzat dá. Je to
překvapivě komplikovanější problém, než by se mohlo na
první pohled zdát.
Hlemýždi si na zimu opravdu
vytvářejí vápenaté víčko, za kterým přečkávají chladné
období. Pro tohle víčko se někdy užívá termín
„epifragma“ (ang. epiphragm).
Nejčastější
návštěvníci květů jsou mouchy, zvláště pak smutnice,
nejvíce rodu Bradysia. Ty nejsou moc
efektivními opylovači, ale zase květy vilínu navštěvují ve
velkém.
O drobných ptácích se dlouho
soudilo, že mají v důsledku predace tak vysokou úmrtnost, že
prakticky „nemají čas“ zestárnout. Nové výzkumy ale
ukazují, že je tomu poněkud jinak.
Včelí med patří mezi
nejfalšovanější potraviny na světě. Způsobů pančování je
velké množství. Nejčastějšími podvody jsou přimíchávání
sirupů z cukrové třtiny, kukuřice či rýže.
Lesní porosty mají
klíčovou úlohu v našem ekosystému. Zhruba 20 % všech emisí
CO2 je pohlcováno lesními ekosystémy. Úbytek lesních ploch či
narušení jejich vitality má negativní dopady na vázání
uhlíku v biomase.
V pátek a sobotu 14. a 15.
ledna 2022 proběhne na naší fakultě Den otevřených dveří.
Srdečně zveme všechny zájemce o studium přírodních a
společenských věd.
Katalog pro učitele je nabídkový systém, kde si zaregistrovaný učitel může zapůjčit odborné přístroje, objednat praktická cvičení nebo přednášky pro studenty.
