Mezinárodní tým paleobiologů s českou účastí zkoumal zbytky ca 327 mil. let (spodní karbon, serpukhov) starých nálezů coleoidních hlavonožců z Montany.
Článek publikovaný v Nature Communications se zabývá hlavonožci, kteří mají unikátně zachovalé zbytky schránek i měkkých tkání. Na základě analýzy klíčových znaků byla přehodnocena fylogeneze dvoužábrých hlavonožců a potvrzena fylogenetická hypotéza (podpořená také molekulárními daty) o čase divergence osmi a deseti ramenných hlavonožců v intervalu mezi středním permem (ca 275 mil. tet) a spodním triasem (ca 250 mil. let). Zkoumané zbytky z karbonu USA představují evoluční experimenty raných coleoidů s řadou variabilních znaků, které se objevují v řadě fylogenetických linií pozdějších taxonů. Článek poukazuje na unikátní tafonomii, ale také neúplnost fosilního záznamu a limitované zachování jak původně měkkých, tak i pevných částí (např. omezené přetrvání biominerálu aragonitu v čase). Mezinárodní tým vedl prof. Christian Klug z Univerzity v Zurichu, českou paleontologii zastupoval prof. Martin Košťák, PřF UK.
